Nikdo neví, zda Rosický nastoupí. Na velký zápas je ale připravený

Jakou má Tomáš Rosický bilanci se Slovenskem? Stoprocentní. Všechny vzájemné zápasy, do kterých nastoupil, český tým vyhrál. Včetně jeho posledního zápasu za reprezentaci v listopadu 2007, který Češi v Praze nad Slovenskem vyhráli 3:1.

Co jste se naučil v době, když jste čekal, že se vrátíte zpět na trávníky?

Trochu trpělivosti, protože mi nic jiného nezbývalo. Nikdy jsem moc trpělivý, co se života mimo hřiště týkalo, nebyl. To jsem se musel naučit. Kdybych nebyl, tak už bych tu neseděl. A taky jsem se naučil hrát na kytaru, něco zvládám, ale pořád jsem lepší fotbalista.

Jak velké šance si dáváte, že v sobotu nastoupíte?

Nikdo neví, jestli Tomáš Rosický nastoupí, jestli ho Ivan Hašek nominuje. Rozhodnutí bude na něm. Zvládl jsem s Arsenalem poslední dva tréninky a bylo to dobré. Teď si musím ještě vyzkoušet pořádně některé věci, protože ty tréninky byly spíš lehčí. Já věřím, že budu připravený.

Jenže po zranění jste nenastoupil ani v sobotním zápase v Manchesteru...

Mluvil jsem s trenérem Wengerem a říkal mi, že mě proti Manchesteru United nevezme, protože nechce riskovat. Samozřejmě nebyl nadšený, když jsem mu řekl, že normálně pojedu na sraz. Ale chápal, že jedu, že máme zápas absolutně o všechno. V tom mi vyšel vstříc. A není důvod, abych nepřijel. Když budu stoprocentně připravený, proč bych nemohl hrát?

Pokud byste tedy nastoupil, věříte, že byste hrál ve své někdejší formě?

Musím říct, že se fotbalově cítím tak, jak jsem skončil. Necítím, že bych něco zapomněl, něco ztratil. Když jsme hráli Emirates Cup s Arsenalem proti Atlétiku, byl to velký zápas. A i když jsem vlastně nebyl stoprocentně nachystaný, byl jsem v něm v pohodě platný, to mě povzbuzuje. I když nejsem na svém nejlepším, tak to v pohodě odehraju a mužstvu jsem platný.

Jste připraven na roli kapitána?

Já vůbec nevím. Ani nevím, jestli kapitán jsem, protože se dvakrát měnili trenéři. Je to úplně jedno, kdo bude kapitán. Navíc tým má dobrého kapitána v Petrovi (Čechovi).

Jak vás přijali spoluhráči z reprezentace po příjezdu?

Uteklo to na jednu stranu hodně rychle, ale je to stejně podivné. Jsem prostě rád, že jsem zpátky.

A jak jste se přivítali s bývalým parťákem z Dortmundu Janem Kollerem? Slováci z něj měli vždy strach...

Rád ho zase vidím. Je mi jedno, co to může znamenat pro Slováky. Pro nás je to jednoduché, my zkrátka musíme vyhrát a soustředit se jenom na náš výkon.

Poslední zápas v reprezentaci jste odehrál předloni v listopadu právě se Slovenskem. Tehdy jste dovedl tým k výhře 3:1...

Kdyby to dopadlo stejně, bylo by to ze všeho nejlepší.