Znalost cizích jazyků v praxi

Znalost cizích jazyků patřila odjakživa k váženým znalostem, neboť lidé takto vybavení dokázali budovat mosty mezi jedinci a skupinami, kteří byli jinak odkázáni na snahu o pochopení gest toho druhého a následně museli věnovat čas nápravě škod daných nepochopením informací podávaných jeho protějškem. Postupem doby se znalost cizích jazyků rozvíjela ruku v ruce s rozvojem společností. Od dob středověkých učenců a kněží, kteří ukládali vědomosti v latinských textech, přes módou diktovanou povinnost mladých dam umět francouzsky ve století osmnáctém až po současnou dobu, kdy globalizace stále více míchá národy a rasy do jednolité směsi ochucené desítkami cizích jazyků a nářečí.
V následujících řádcích se budeme zajímat o využití jazyků v pracovní oblasti. Podíváme-li se na znalosti cizích jazyků z hlediska zaměstnanosti, narazíme na zajímavé trendy a přístupy jak lidí samotných, tak zaměstnávajících firem.

Nástroj či kvalifikace

Na úvod považuji za nutné zmínit fakt, že samotná znalost cizího jazyka nic neznamená, pokud jej nepoužíváte v praxi. Můžete umět perfektně německy, pokud se ale bojíte mluvit, nečtete knihy v tomto jazyce, nepoužíváte němčinu při práci, nehovoříte s lidmi, je to, jako byste tento jazyk neovládali. Jak jsem uvedl ve svém článku Hodnota vzdělání a vzdělávání, teprve užití znalostí se počítá.
Je zajímavé, že mnoho uchazečů o práci nedovede uchopit své znalosti a vybírat s pomocí tohoto uvědomění svou kariéru. Často slýchám, že kandidát chce hlavně používat v práci angličtinu. Má ji na překladatelské úrovni? Ne? Takže hledá práci, kde užije tuto znalost jazyka pro plnění cílů a úkolů spojených s výkonem příslušné pracovní pozice. Ale která to je, táži se? A kandidát neví. Hlavně jde o tu angličtinu.
Na užití cizího jazyka se dnes můžeme podívat ze dvou úhlů. Buď užíváte přímo cizí řeč pro obživu, nebo je znalost cizího jazyka základní kvalifikace pro získání pracovního místa. Do první skupiny patří především překladatelé a tlumočníci. Jejich cílem je přenést informace z jednoho jazyka do druhého a v tomto případě je znalost cizí řeči pracovní nástroj. Okrajově spadají do této skupiny pracovníci se znalostí, v našich podmínkách, velmi vzácného jazyka jako například japonština, čínština nebo norština. Zvyšujícímu zájmu se těší i ruština. Ovšem stále platí, že pokud v tomto jazyce pouze netlumočí nebo nepřekládají, musí mít pro výkon zaměstnání další předpoklady jako skupina následující. Pro tuto skupinu, kterou představuje drtivá většina uchazečů o práci, je znalost cizí řeči jedním z kvalifikačních předpokladů pro výkon zvolené profese. Například angličtina je dnes brána téměř jako standard, hlásíte-li se do firmy se zahraniční účastí nebo přímo do firmy zahraniční. Významné evropské jazyky jako němčina a francouzština jsou požadovány ve firmách německých a francouzských. Hledá-li ovšem firma asistentku se znalostí francouzštiny, musí uchazečka ovládat činnost asistentky. Pouhá znalost řeči ji práci nezajistí.
Na druhou stranu je zřejmé, že neznalost jazyka může být překážkou pro získání zvolené pracovní pozice. Tolik ale jen pro doplnění tvrzení, že cizí řeč je jedním z kvalifikačních předpokladů.
Laskavému čtenáři mohou výše uvedené odstavce připadat jako samozřejmá věc, ale není to tak. Pravidelně se setkávám s žadateli o práci s takto neujasněnými pojmy a následně si musíme „sladit noty“, než můžeme pokračovat při výběru vhodného zaměstnání.

Studium cizích jazyků

Nebudu zde uvádět instituce a programy na výuku cizích jazyků, není to cílem článku, jen považuji za nutné zmínit, že stejně jako při výběru studijního oboru je nutné si zvolit řeč s ohledem na budoucí užití. Často bývá studium jazyka jakousi berličkou či výmluvou před nástupem do trvalého zaměstnání. Prodloužit si studium o rok dva je příjemné, ale pokud je určeno pro tento účel, jedná se o ztracený čas z důvodu chybějící motivace ke studiu. Naopak ti, kteří berou studium vážně, si vytvářejí díky svým znalostem konkurenční výhodu při výběrovém řízení.

Jak je to v praxi?

Jak jsem uvedl, v zaměstnání je cizí řeč jedním z kvalifikačních předpokladů pro výkon pracovní pozice. Mnoho kandidátů se ptá, zda znalost cizí řeči ovlivní platové ohodnocení. Názor veřejnosti bude nejspíš ten, že jazykově vybavený kandidát bude lépe zaplacen, ale já jsem během své praxe nedospěl k jednoznačnému závěru. Dobrou účetní zaplatí firma stejně dobře, ať už cizí jazyk požaduje, či ne. Sdílené centrum služeb či call centrum nabízí limitovaný plat i kandidátům se znalostí dvou či více jazyků. Spíše se přikláním k názoru, že o výši platu rozhodují profesní znalosti a schopnosti kandidáta společně s délkou praxe.
Ve firmách jsem se v podstatě setkal se třemi typy pozic z hlediska využití cizích jazyků. První skupina je ta nejšťastnější – znalost je požadována a pracovník má možnost pravidelného využití. Práce s nadřízeným, který je cizinec, příslušnost k mezinárodnímu týmu, pravidelná komunikace s centrálou v zahraničí jsou jen příklady situací, kdy je cizí řeč pravidelně užívaný nástroj.
V dalším případě může být znalost cizího jazyka požadována, ale nedochází k jejímu praktickému využití. Toto je nejčastěji situace v nadnárodních firmách, kde znalost řeči slouží u mnoha pracovních pozic pro „strýčka Příhodu“. Co kdyby dorazil šéf ze zahraničí, co kdyby přišel mail v angličtině... Při výběrovém řízení se použití cizí řeči slibuje, zkouší, ale ve finále se nevyužije a tato skutečnost působí častou frustraci pracovníka ústící v odchod, nebo, zůstane-li, v postupné zapomínání cizí řeči. Zapomínání může být zastaveno studiem při zaměstnání, ale připomeňme si, že pro většinu lidí je motivací ke studiu právě využití v práci.
Dalším negativním „přínosem“ pro takový tip firem je fakt, že přicházejí o specialisty v oboru, kteří neumějí cizí řeč. Oni by ji třeba nikdy nepoužili, ale protože ji neznají, nemohou být vůbec přijati. Velmi častý a zarážející fakt.
Třetí skupinou firem jsou zaměstnavatelé bez požadavků na znalost cizích jazyků. Ať už to platí v některých případech pro celou firmu, nebo jen pro některé pozice. Tyto firmy umožní zaměstnání lidem kvalifikovaným ve svém oboru a dokáží je velmi dobře zaplatit. Mezi tyto firmy patří v drtivé většině původní české firmy, které mnohdy zůstávají ve stínu nadnárodních gigantů. Stále však jsou dobří zaměstnavatelé a mnohdy zde panuje lepší atmosféra na pracovišti.

Co na srdci, to na jazyku

Dnešní článek jsme pořekadlem zahájili a i jím skončíme. Znalost cizí řeči je výhodou, ať se na to díváme z jakéhokoli úhlu pohledu. Schopnost se dorozumět, sdělit své myšlenky, nabídnout pomoc otvírá brány mezi lidmi a činí nás lepšími. V každodenním životě znalost cizích jazyků přináší jen výhody a v zaměstnání nám umožňuje vykonávat svou práci lépe. Využijte proto každé možnosti učit se a své znalosti prakticky využívat.

Marek Sedláček vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity v Hradci Králové. Pracoval na vedoucích pozicích ve společnosti Adecco a Manpower, od počátku roku 2009 vede vlastní společnost Viveka s.r.o.

Viveka s.r.o. je společnost podnikající v oblasti personálních služeb. Kromě recruitmentu a flexibilního zaměstnávání se zabývá tvorbou a realizací systémových řešení v oblasti lidských zdrojů jako například projekty na úsporu nákladů v oblasti HR, snižování fluktuace, personální audit, testování a rozvoj zaměstnanců.