V rozhovoru pro Radio Česko, který jsem právě vyslechl, Mirek Topolánek vysvětloval, že odmítnutí amerického radaru může souviset s tím, jak si Američané vyhodnotili situaci u nás: svržení vlády uprostřed předsednictví, hemžení ruských špionů, zhoršující se reputace České republiky.
Myslím si, že zhoršená reputace České republiky může za leccos, ale s tímhle zrovna vůbec nesouvisí, mimo jiné proto, že budou zrušeny i rakety v Polsku, kde žádnou vládu uprostřed předsednictví nesvrhli. Kdyby čeští experti a politici dávali pozor, všimli by si již před americkými prezidentskými volbami (tedy řekněme loni v létě), že klíčoví poradci Baracka Obamy mají dosti jiný názor na systém protiraketové obrany než Bushova administrativa. Mělo to minimálně čtyři důvody.
1. Obamovi lidé mají pochybnost o technologické funkčnosti systému.
2. Chtějí dělat jinou politiku vůči Rusku.
3. Nová americká vláda má blíže k jiným lobbistům a jiným zbrojním firmám (s tím souvisí například úvahy o radaru na lodi).
4. Vztah Obamy k regionu střední Evropy postrádá jakýkoli sentiment, nezapomínejme, že George W.Bush byl synem prezidenta, který byl americkou hlavou státu v době studené války a předtím ještě šéfem CIA.
V Americe si musí českým postojem k radaru poněkud lámat hlavu. Napadlo v USA někoho, že se z radaru stane na určitou dobu české vnitropolitické téma číslo jedna? Napadlo v Americe někoho, že čeští vyjednavači budou chtít radar více než Američani sami a přitom nebudou doma schopni zařídit politickou podporu pro ratifikaci smluv?
Když mluví Topolánek o tom, že bez radaru nebudeme tak silně zakotveni v euroamerickém prostoru, musí být v Americe překvapeni dvojnásob. Copak nám oni slibovali vyšší bezpečnostní garance a větší zakotvení v nějaké civilizaci? Oni přece chtěli po spojencích radar, který uvidí do Iránu, případně Pakistánu a Afghanistánu (kde se může změnit režim). Dovedu si sice představit, že Američané mohli být rádi, že radar Rusům naznačí, kde končí jejich sféra vlivu, v tom případě ale asi nemohli být šťastní, že o tom čeští politici otevřeně mluví a skrze vztah radar-Rusko vedou v Česku vnitropolitický boj.
Místo jalových úvah o tom, jestli nás Američané zradili jako spojenci v Mnichově, vzniká pro Českou republiku dobrá příležitost zamyslet se nad tím, co nás opravdu kotví či ukotví k Západu. Možná si uvědomíme, že to je hlavně méně korupce, méně defraudací, méně propojenosti mezi politikou a byznysem, větší transparentnost vládnutí a stejná tvrdá vláda zákona pro obyčejné lidi jako pro finanční a politické elity.
A když už jsme u toho, jestli nás má Obama rád či ne, mohl by si Topolánek vzpomenout na svůj vydařený projev o "cestě do pekel" nebo na Obamovu návštěvu v Praze, kterou prý americký prezident doma označil za "waste of time" (padla vláda a zdejší politici se hádali kdo půjde s Obamou na večeři, takže ten zůstal raději v hotelu).
...
Bude-li pokračovat Fischerova vláda, je to příležitost nejen proto, aby politici umožnili Fischerovi zvýšit daně a osekat výdaje (k čemuž by asi politická vláda nesebrala odvahu). Fischerova vláda si bude muset říci i o větší prostor k rozhodování - a to nejen o evropském komisaři, ale také v nesmírně důležitých zakázkách a "dealech" na pomezí politiky a byznysu. Až dosud o těchto věcech úřednická vláda rozhodovat nechtěla a nesměla. Řekne si teď Fischer o tyto větší pravomoce? A dostane je? To je oč tu běží.
1. Superekologická zakázka za více než stomiliard korun. Je tak gigantická, že kvůli jejímu samému rozsahu není kontrolovatelná. Vláda by ji měla zrušit a rozdělit. A nebo schválit a nést za to zodpovědnost.
2. Rozhodnutí o bankrotu nebo privatizaci ČSA.
3. Fischerova úřednická vláda bohužel nesebrala odvahu vzít si mimořádnou dividendu z ČEZ, na kterou si brousili zuby politici. Nyní by si jí vzít měla a sama rozhodnout o tom, jak s ní naloží.
4. Privatizace ruzyňského letiště.
5. Dostavba Temelína. Jde o zakázku za cca pět set miliard korun. Kromě dvou turbin pro "nový Temelín" poptává ČEZ ještě tři další pro své projekty v zahraničí. Lobbisti se už rojí jako mravenci.
6. Bude se také stupňovat tlak na to, aby Fischerova vláda rozhodla o prolomení těžebních limitů v severních Čechách.
7. Osud další strategické spolupráce mezi ČEZ a MOL.
8. Nákup podílu Shell v České rafinérské a.s. státní společností Mero.
a možná ještě leccos dalšího...
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist