Ruský kobercový nálet zasáhl většinu cílů!

V minulých dvou týdnech se prohnala Českem ruská jaderná smršť. Cílem ruských jaderných stratégů byly všechny české instituce, které mohou mít sebemenší vliv na výběr nových jaderných reaktorů pro ČEZ. Nebyla ušetřena vláda, premiér, prezident, ministerstva, výrobní závody částí jaderných elektráren, výzkumné ústavy ani vysoké školy. Rusové byli zkrátka všude a nezalekli se ani internetu, kde kradmo vypustili “neviditelný bombardér AES2006” na svém velmi dobře zpracovaném (až na pár rusismů) webserveru. A tam je všude patrno, že jakákoliv spolupráce v jaderné oblasti u nás byla, je a bude rusko-česká a nikoliv česko-ruská či snad jiná. Na věčné časy a nikdy jinak.

 

Záměr „náletu“ byl jasný – oprášit starou družbu a zajistit podporu ruského Atomstrojexportu při výběru dvou nových reaktorů pro Temelín s opcí na tři další. Česká média se toho hned chytla a pasovala Atomstrojexport do role favorita tendru. Že by byl najednou Westinghouse příliš japonský a Areva moc německá? A viděl vůbec někdo pořádně to, co Rusové nabízeji? 

Rusové byli a jsou ve svém okázalém snažení všemi prostředky naráz velmi čitelní, koneckonců zřídka od nich lze očekávat diskrétní postup. A možná jim to tímto stylem u nás vyjde. Ruská přítomnost v českých podnicích je nepřehlédnutelná a starší generace českých jaderných odborníků je vesměs na ruštinu zvyklá a to daleko více než na angličtinu. Vyhoštění dvou ruských a následně českých diplomatů ze srpna 2009 kvůli špionáži je tak už zapomenuto; za pouhý měsíc.

 

Zkušenosti s ruskými energetickými jadernými reaktory mají Češi dlouhodobé. Všechny naše jaderné elektrárny mají ruské kořeny. Čtyři dukovanské reaktory VVER440-V213 pracují špičkově přes dvacet let a doufejme, že tak budou pracovat ještě dlouho. Dva temelínské reaktory VVER1000-V320 jsou opak a jen díky nezměrnému úsilí zaměstnanců jsou v provozu tak, jak je všichni známe. Tyto dva reaktory pouze zázrakem přežily politicky motivovanou bastardizaci v devadesátých letech a musejí být použity jako živá mementa, jak při výstavbě nových bloků rozhodně nepostupovat.

 

Odhlédneme-li od vášní, co nám vlastně dnes mohou Rusové nabídnout? Můžeme jen spekulovat, ale od Rusů se čeká jaderná elektrárna označení AES2006 (stejně jako jiní též očekávám podrobné informace o tomto „zajíci v pytli“), která sice ještě nikde nestojí, ale má být evolučním krokem odvozeným od současného typu AES92.  Ten si zájemce může prohlédnout  v provozu v Kudankulam v Indii (blok na obrázku byl připojen k síti před dvěma měsíci). Typ AES92 je evolucí reaktoru VVER1000-V320, což byl původní temelínský projekt. Evoluce je u tlakovodních reaktorů a vůbec v jaderné oblasti správný postup a bezpochyby AES92 je, co se týče jaderné bezpečnosti, dobrý projekt. Jestli bude AES2006 ještě lepší, bude to pro všechny příznivá zpráva. Jde jen o to, zda přijde.

 

 

Pokud jde o rutinní provozování AES2006, která bude spadat do rodiny VVER1000, je třeba mít se na pozoru. Nejlepší západní tlakovodní PWR reaktory mají lepší koeficienty využití než všechny VVER1000. Totéž platí pro průměrné hodnoty pro PWR a VVER1000. A koeficient využití u jaderných elektráren, kde variabilní náklady jsou mnohem nižší než fixní, má velmi výrazný vliv na cenu dodávané elektřiny. Pro úplnost dodejme, že i mezi VVER1000 najdeme některé provozované bloky, které jsou v tomto srovnatelné se standardními západními PWR: např. Volgodonsk 1 a Tianwan 2. Jsou to ale řídké vyjímky. 

 

 

Co se týče provozování jaderných elektráren, nemáme se před světem, a tedy ani Rusy,  za co stydět. Srovnání zemí potenciálních dodavatelů nových reaktorů s bývalým Československem, bez ohledu na typ a výkon reaktoru (kde se berou do úvahy všechny reaktory, tedy i ty dnes již odstavené), vychází následovně:

 

Země	Počet všech provozovaných energetických reaktorů do r. 2008	Koeficient jednotkové kapacity %
Česko	6	80.8
Francie	68	78.7
Německo	30	83.1
Japonsko	57	72.5
Jižní Korea	20	87.2
Rusko	31	72.6
Slovensko	7	79.8
USA	121	79

 

Pozn.: Německo je uvedeno z důvodu, že kapacity Arevy nejblíže Česku jsou v Erlangenu (bývalý KWU Siemens), Japonsko je domovskou zemí nejen MHI ale i Toshiby, která vlastní Westinghouse. Koeficient jednotkové kapacity sdružuje koeficienty využití reaktorů jedné země bez ohledu na výkon.

 

Z uvedených dat je patrné, že jaderné elektrárny provozovat umíme. Tedy i tu novou bychom měli být schopni si vybrat. Tendr je dlouhodobý proces; uvidíme, jestli se ruské či jiné nálety budou opakovat. Či spíše: jak často a v jaké formě.