Po 29 letech to vyšlo, Češi jsou ve finále Davis Cupu. Ale proč?

Když v roce 1980 vyhrálo Československo Davis Cup, Ivana Lendla čekalo v následujících jedenácti sezonách devatenáct grandlamových finále, Tomáš Šmíd se čtyři roky poté stal světovou deblovou jedničkou, Jan Kodeš už měl doma pohár z Wimbledonu a dva z French Openu.

Největšími úspěchy Radka Štěpánka s Tomášem Berdychem je několikaměsíční umístění ve světové desítce a několik vyhraných turnajů ATP. Lukáš Dlouhý, který letos dvakrát vyhrál grandslam ve čtyřhře, si v semifinále "pinknul" až za rozhodnutého stavu. Přesto jsou právě oni prvními Čechy, kteří se po téměř třiceti letech o "salátovou mísu" poperou.

1. Faktor Štěpánek

Radek Štěpánek ze sebe sám udělal národního hrdinu. Svým přístupem, bojovností a nekonečnou vůlí. Třicetiletý rodák z Karviné reprezentaci kvůli neshodám s vedením týmu dlouho opomíjel, teď jí však svou absenci splácí i s úroky. Fanoušci ho milují.

Nikdy se nevzdá, v semifinále s Karlovičem čekal na obrovo zaváhání téměř šest hodin. Je to skvělý týmový hráč, své kolegy na hřišti vždy podporuje, ve čtyřhře s Berdychem je dosud neporažený. Je vděčný, téměř po každém utkání děkuje příznivclm za podporu.

Svým přístupem strhl i Tomáše Berdycha, oba teď v tričku s českými symboly předvádějí mnohem lepší výkony, než když hrají sólo na turnajích. Štěpánek navíc od prvního zápasu tvrdí to, na co se ostatní báli jen pomyslet. "Jdeme si pro tu mísu."

2. Týmový duch

Od předloňské baráže se Švýcarskem, kdy se Štěpánek po letech do týmu vrátil vládne v celku Jaroslava Navrátila obrovská pohoda. Štěpánek přinesl do týmu nejen tenisovou kvalitu, ale působí také jako lepidlo, které všechny členy stmeluje.

Všichni se tváří uvolněně a přátelsky. Při tiskových konferencích s novináři se po vyhraných zápasech z press roomu snad ozývá každou minutu hlasitý smích. Štěpec, Béďa i Dlouhán vedle sebe vypadají jako bráchové, neustále vymýšlí jak se navzájem napálit. Před soubojem s Chorvaty se třeba shazovali do bazénu.

Je Poreč české město u moře? Podle tenisu to tak vypadá - FOTOGALERIE ZDE

Kapitán Navrátil celý manšaft "hlídá", ale ani on nezkazí žádnou legraci a sám přiznává: "V týmu je úžasná atmosféra. Šanci postoupit jsem cítil už loni, letos to vyšlo!"

3. Noví fanoušci

Aby jely daviscupové reprezentanty na venkovní utkání do Chorvatska podpořit stovky českých fanoušků, to bylo dříve naprosto nemyslitelné. O víkendu měl ale Navrátilův tým v hale Žatika bez přehánění domácí prostředí. Domácí utkání v Ostravě byla letos vyprodaná během několika málo dnů.

Po fotbalistech a hokejistech si tak svého bouřlivého "kotle" nově užívají i tenisté. A čím to, že se najednou v zemi vzbudil takový zájem o bílý sport? Fanoušci vnímají, že za tenhle tým stojí křičet, bubnovat a pískat. To, co hráči řeknou, myslí vážně, daří se jim, vyhýbají se jim skandály a hlavně jsou to bojovníci.

Češi se ve finále Davisova poháru utkají se Španělskem - čtěte ZDE

Rvou se za svou zemi do roztrhání těla, což fanouškům v minulosti třeba u fotbalistů chybělo. "Ty lidi, co nám fandí jsou neoficiální součástí našeho týmu. Jsme strašně překvapeni, kolik fandů najednou máme," neskrýval své nadšení Radek Štěpánek.

4. Štěstí

Byla by chyba zapomínat, jakým způsobem se reprezentanti do finále probojovali. Kromě svých schopností se totiž několikrát museli spoléhat i na štěstí. V prvním kole například francouzský kouč Guy Forget, pro Čechy nepochopitelně, do čtyřhry neposlal ve parádní formě hrajícího Tsongu. Ve čtrfinále proti Argentině se zase při deblu šetřil skvělý Del Potro, navíc soupeři nepřijel Daniel Nalbadian.

Kdoví, jak by dopadlo semifinále, kdyby Karlovič proti Štěpánkovi využil několik svých mečbolů. Přízeň nebes bude Štěpánek s Berdychem a spol. potřebovat i ve finále, ale štěstí přece přeje připraveným.

Smůly si Češi užili dost loni, když se v Rusku ve slušně rozehraném čtvrfinále v Rusku zranil Tomáš Berdych.

"Zatím jsme moc šťastní, ale spokojení ne," řekl Štěpánek v Chorvatsku. Snad bude spokojený po prvním prosincovém víkendu.