Před 30 lety, 26. října 1979, byl zastřelen generál Park Chung Hee – president Korejské republiky. Podle mého názoru, jeho život i okolnosti atentátu velmi dobře ilustrují složité dějiny Korejského poloostrova.
Kdo byl Park Chung Hee
Park Chung Hee (český přepis jména asi Park Čung Hui) se narodil 30. září 1917 poblíž města Daegu (jihovýchod Koreje, hodinu cesty od přístavu Busan). Vystudoval učitelskou školu (1932-1937), poté učil v Mungyeongu (dnes 80tisícové jihokorejské město, severovýchodně od Soulu). V dubnu 1940 vstupuje do Mandžukujské vojenské akademie a je vybrán na studium Vojenské akademie v Japonsku. (Jen připomínám, že Korea tehdy byla okupována Japonskem, Mandžukuo bylo sice formálně samostatné, ale plně ovládané Japonskem – do určité míry to můžeme přirovnat ke vztahu, jaký v té době mělo Slovensko k Německu). Do Mandžukua se Park Chung Hee vrací s hodností poručíka, používá japonské jméno Okamoto Minoru a v mandžukujské armádě slouží až do konce války.
Poté slouží ve vznikající armádě Korejské republiky, odkud je v roce 1948 vyhozen pro členství v komunistické buňce. Přesto je během Korejské války (1950-1953) přijat do armády zpět a stará se o týlové zabezpečení vojsk. Odjíždí na roční stáž do Spojených států (Fort Sill, Oklahoma) a je mu předpovídána slibná vojenská kariéra – umí japonsky i anglicky.
Park Chung Hee v čele Koreje
První korejský president, Syngman Rhee, je v dubnu 1960 (po studentském povstání) donucen odstoupit z úřadu a moc na krátkou dobu získává civilní vláda. V květnu 1961 však Park Chung Hee vojenským pučem přebírá moc, zakládá tajnou službu KCIA s rozsáhlými pravomocemi, která rychle proniká do všech oblastí (jiho-)korejského života. Na nátlak Spojených států se v roce 1963 (poté, co Park Chung Hee již dva roky upevňuje svoji moc) konají presidentské volby, které (nyní již generál) Park Chung Hee těsně vyhrává.
Korejská republika je přitom ve velmi vážném stavu. Jedná se o jednu z nejchudších zemí světa (HDP per capita 72 dolarů, v roce 1961), hospodářství je založeno na zemědělství (které přitom není schopné své obyvatele uživit a třetina spotřeby rýže musí být kryta humanitárními dodávkami), země je prolezlá korupcí, s KLDR je uzavřeno jen velmi křehké příměří (KLDR přitom má i díky japonské okupační politice podstatně vyšší HDP a životní úroveň a také rozvinutější průmysl), další soused – ČLR – v nedávné válce stála po boku KLDR a konečně – Japonsko se s Koreou vzájemně neuznávají (více než 35letá brutální okupace je dodnes velmi palčivé téma korejsko-japonských vztahů). Park Chung Hee navazuje s Japonskem diplomatické styky a japonský kapitál (spolu s americkou pomocí) staví na nohy korejské hospodářství. Životní úroveň obyvatel pomalu roste a Park Chung Hee si získává podporu obyvatel, i když politická situace v Koreji není optimální.
Ústavní systém země sice nemá „Článek 4“ jako Ústava ČSSR, ale „vedoucí úlohy“ je dosahováno jinými prostředky. V zemi se konají volby, existuje opozice, ale její činnost je omezována mj. výjimečnými stavy nebo zákazy vycházení či shromažďování. V říjnu 1972 (poté, co byl potřetí zvolen presidentem, přestože ústava mu dovolovala kandidovat jen dvakrát) vyhlašuje rozpouští parlament a ruší platnost ústavy. V prosinci si nechává zmanipulovaným referendem schválit ústavu novou, která značně posiluje jeho pravomoci (Ústava Yushin).
Koncem 70. let se však Korejci začínají bouřit proti nové ústavě. 16. října 1979 demonstruje na 50 tisíc lidí před radnicí v Busanu. 400 demonstrantů je zatčeno, 18. října je v Busanu vyhlášeno stanné právo, ale protesty se rozšiřují do dalších míst. Situace se vyhrocuje. 26.října šéf korejské tajné služby KCIA Kim Jae Kyu zve presidenta (a svého přítele) Park Chung Hee na večeři do sídla KCIA, kde ho zastřelí. Svůj krok pak před soudem zdůvodnil slovy: „Zastřelil jsem srdce Ústavy Yushin jako bestii. Udělal jsem to pro demokracii této země. Nic víc, nic méně.“
Hospodářský vývoj v Koreji
Jenže, Park Chung Hee je člověk, který stál za hospodářských rozkvětem země a za jehož vlády se Korea změnila k nepoznání. Přes 500 let (1392-1897) se Korejci snažili udržet svoji kulturu neměnnou, nesmělá modernizace byla přerušena japonskou okupací (1910-1945), kterou vystřídala Korejská válka. Na konci jeho vlády se již Korea prudce rozvíjela v průmyslovou zemí. Změny, které v Evropě trvaly 150 let a déle, prodělala Korea za jedinou generaci.
Navíc, velmi obratně využíval to málo zdrojů, které měla Korea k dispozici. Sám šel příkladem svým skromným životem, není známo, že by byl zapleten do nějaké korupce. Rozvojové programy byly navrženy tak, aby vyžadovaly co možná nejmenší finanční účast státu, ale maximálně povzbudila úsilí obyvatel – příkladem může být hnutí Saemaeul (Hnutí za novou vesnici), kdy každá obec dostala přidělený stavební materiál a bylo na jejích obyvatelích, co si postaví – silnice, mosty, ochranné zdi. Stát zajišťoval projekční přípravu a po určité době nejlepší projekty odměnil – dalším stavebním materiálem, případně finančně. Vesnice, které materiál prodaly nebo jej starosta použil na svůj nový dům, měly až na další smůlu.
Park Chung Hee si byl také vědom, že země bez přírodních surovin se musí orientovat na vyspělé technologie. Prosadil, aby nejlepší korejští maturanti měli možnost studovat na nejlepších univerzitách na světě, a také, aby po návratu do vlasti tito lidé měli takové postavení, aby své nově nabyté vědomosti mohli okamžitě uplatňovat (ať již ve veřejném, nebo soukromém sektoru). I to je jeden z důvodů, proč korejští učitelé mají nadprůměrný plat a vysoký kredit ve společnosti. On také stojí za skutečností, že Korea je dnes jednou z nejdůležitějších zemí světa v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Nebudu presidenta Park Chung Hee nijak hodnotit – nepřísluší mi to. Vyrostl jsem v Evropě a nemohu ho tedy hodnotit na základě evropských měřítek. Po roce 1987, odkdy je Korejská republika spravována výhradně civilní vládou, se názory Korejců na roli presidenta Park Chung Hee významně změnily. Nálady veřejnosti ale můžeme sledovat i podle popularity dcery presidenta Parka, paní Park Geun-hye. Ta byla v roce 2004 zvolena předsedkyní Grand National Party (Velké národní strany) a chtěla kandidovat v loňských prezidentských volbách – v primárkách však byla poražena (současným presidentem) Lee Myung Bakem.
Dodatek:
Okolnosti atentátu se staly námětem filmu "Geuddae geusaramdeul", „Poslední presidentův výstřel“. Bohužel, divák bez hlubokých znalostí korejských reálií 70. let 20. století je v ději filmu často ztracen a neobejde se bez neustálého hledání, kdo je kdo.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist