Okamžité zrušení pracovního poměru

Zaměstnavatel může se zaměstnancem zrušit pracovní poměr z důvodu uvedeného v ustanovení § 55 Zákoníku práce pouze výjimečně, a to tehdy, byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, nebo porušil-li zaměstnanec povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být učiněno písemně, musí být řádně doručeno adresátovi, přičemž není stanovena povinná forma doručení, zaměstnavatel si tedy může vybrat, zda zvolí doručení osobní či prostřednictvím pošty, a dále musí obsahovat přesně vymezené důvody okamžitého zrušení tak, aby je nebylo možné dodatečně zaměnit s jinými ani je dodatečně měnit. V případě, že by tyto podmínky zaměstnavatel nedodržel, okamžité zrušení by nebylo učiněno platně. Stejně tak by tomu bylo i v případě, že by zaměstnavatel nedodržel lhůtu pro okamžité zrušení pracovního poměru, která činí dva měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru dozvěděl, nejpozději však zaměstnavatel musí pracovní poměr zrušit do jednoho roku ode dne, kdy důvod k okamžitému zrušení vznikl. Tazateli tak nezbývá než doporučit, aby vyčkal na doručení písemného zrušení pracovního poměru od zaměstnavatele a po posouzení důvodů v něm uvedených a platnosti tohoto právního úkonu aby se případně obrátil na soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Žalobu lze u soudu podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr takovým rozvázáním skončit.