Vítězem populární ankety Atlet roku byla v sobotu už potřetí za sebou v pražském hotelu Ambassador vyhlášena oštěpařka Barbora Špotáková. Na mistrovství světa v Berlíně skončila druhá a stejnou pozici pak obsadila i na světovém atletickém finále v Soluni. V anketě triumfovala s obrovským náskokem 147 bodů před překážkářem Petrem Svobodou.

HN: S jakými pocity tuto suveréní obhajobu královského křesla prožíváte?
Letos to byla nuda, protože z celé české výpravy jsem na stupních vítězů zůstala v Berlíně jediná, takže i volba nejlepšího atleta byla pro trenéry, funkcionáře i novináře asi tak trochu jednoduchá. Je určitě lepší a hlavně zajímavější, když pole kandidátů na přední umístění je vyrovnané. Moc bych si přála, aby příští rok se na mistrovství Evropy dařilo i dalším českým závodníkům, což by pomohlo celé české atletice i sportovní veřejnosti.

Poznala jsem to hlavně po svém olympijském vítězství, kdy jsem zjistila, že národ takovéto povzbuzení potřebuje. Třeba se ho dočkáme už v únoru na Zimních olympijských hrách v Kanadě.

HN: Jaké zkušenosti vám uplynulá sezona přinesla?
Po olympiádě jsem musela zvládnout spoustu různých společenských povinností, jedna akce střídala druhou, dost času mi zabralo studium a navíc jsem si myslela, že v přípravě musím bez delšího odpočinku pořád poctivě dřít. Často jsem byla dost unavená. Letos prožívám mnohem větší pohodu, cítím v sobě víc energie a v posledních dnech jsem v Zadově na Šumavě bez problémů zvládla i dost velké tréninkové dávky.

HN: Myslíte si, že vám pomohla i nezvykle dlouhá dovolená?
Určitě. Naučila jsem se totiž správně odpočívat, což jsem v uplynuulé sezoně nedokázala. Plný měsíc jsme s přítelem Lukášem na řeckém ostrově Kos i v Maďarsku hodně chodili, jezdili i na motorce, místo polehávání na plážích jsme cestovali a poznávali nová, neznámá místa. Měla jsem sice chuť si aspoň trochu zaběhat, ale nakonec zůstalo jen u té chuti.

HN: Máte už program na nejbližší měsíce?
V prosinci odletím na tradiční soustředění na Kanárské ostrovy, do střediska v Lanzarote, začátkem roku se budu připravovat jako obvykle v Nymburku a nechci vynechat ani halovou sezonu. Lákají mě sprinty, překážky i koule. Vrcholem příěštího roku bude mistrovství Evropy v Barceloně.

HN: Bude pro vás tento šampionát po zlatu z olympiády i z mistrovství světa dostatečným motivem?
Samozřejmě, vždyť právě zlatá medaile z mistrovství Starého kontinentu mně stále chybí. Navíc pak ve Španělsku se opět utkám se svými dvěma největšími soupeřkami, Němkou Obergfolovou a Ruskou Abakumovovou, ale i dalšími výbornými oštěpařkami. Vždyť v Berlíně obsadily Evropanky prvních šest míst, takže vlastně půjde o malé mistrovství světa.