Nová pravidla pro látky v potravinách

V prosinci minulého roku byl Evropským parlamentem přijat balíček nařízení týkajících se potravinářských aditiv, potravinářských enzymů, aromatizujících látek a také nařízení stanovující společný postup autorizace pro aditiva, enzymy a aromata. První tři nařízení se začnou aplikovat od ledna příštího roku. Navíc EU sestavila pro začátek seznam několika "éček", která "mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí", a tuto skutečnost budou muset výrobci uvést na obalech. Nejpozději tak musí učinit od července 2010.

Mezi nová nařízení EU patří:

1. Nařízení EP a Rady (ES) č. 1332/2008 o potravinářských enzymech, které vytváří harmonizovaná pravidla pro vědecké posuzování a autorizaci enzymů. Nařízení se aplikuje od 20. 1. 2009, avšak opatření týkající se značení od 20. 1. 2010. V členských státech se nadále aplikují národní opatření týkající se umístění na trh a použití potravinářských enzymů a potravin vyrobených za pomoci potravinářských enzymů, a to do doby, než bude schválen seznam pro použití enzymů.

2. Nařízení EP a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách, které upevňuje princip bezpečnosti potravin a poskytování informací spotřebitelům. Umožňuje vhodnějším a jednodušším postupem autorizovat potravinářská aditiva projednáváním ve výborech (comitology). Sloučení veškeré legislativy týkající se potravinářských aditiv do jednoho předpisu povede k tomu, že legislativa bude snadno použitelná občany i podnikatelskými subjekty. Nařízení se bude, kromě přechodných opatření, používat od 20. 1. 2010.

3. Nařízení EP a Rady (ES) č. 1334/2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu modernizuje současnou legislativu tím, že bere do úvahy nejnovější vědecké poznatky. Nařízení se bude používat od 20. 1. 2010.

4. Nařízení EP a Rady (ES) č. 1331/2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Uvedené nařízení stanovuje účinný, centralizovaný, transparentní a časově omezený postup autorizace potravinářských aditiv, enzymů a aromat. Nařízení se bude aplikovat od data aplikace implementačních opatření, která mají být zavedena do 16. 12. 2010.

Dobrovolná iniciativa výrobců a prodejců

Ve Velké Británii byla spuštěna pod názvem "Action on Additives" kampaň, jejímž cílem je vytvořit seznam všech potravin, nápojů a léčebných preparátů, které obsahují aditiva dávaná do souvislosti s hyperaktivitou u citlivých dětí. Úřad pro bezpečnost potravin ve Velké Británii (FSA, Food Standards Agency) pravidelně aktualizuje seznamy výrobků, které neobsahují žádné z šesti potravinářských barviv (viz box).

Na seznam se dostávají výrobky, které nikdy neobsahovaly uvedená aditiva nebo výrobky, které byly reformulovány tak, že jejich nové verze uvedená barviva neobsahují.

FSA uveřejňuje výrobky bez příslušných barviv proto, aby podpořil výrobce k účasti v této dobrovolné iniciativě. Dobrovolné nepoužívání (zákaz používání) odsouhlasili ministři koncem roku 2008.

Spotřebitelům, kteří se zvláště obávají přítomnosti uvedených barviv ve výrobcích, se doporučuje sledovat etikety výrobků, zvláště u výrobků s dlouhou údržností, u kterých se dostupnost reformulovaných výrobků může měnit.

Kterýkoliv výrobce, obchodník nebo provozovatel společného stravování, který vyrábí, dodává nebo používá výrobky (včetně výrobků pod vlastní značkou) bez uvedených barviv, má zaslat informaci o novém/reformulovaném výrobku FSA a ten ji zanese do příslušného seznamu ýrobců/obchodníků/provozovatelů stravování. Všechny informace mohou zájemci získat na www.bezpecnostpotravin.cz nebo na www.efsa.europa.eu.

red

Nařízení

Nebezpečná barviva

Po prozkoumání všech dostupných důkazů panel pro aditiva a nutriční zdroje přidávané do potravin Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA-ANS) snížil akceptovatelný denní příjem (ADI) u těchto tří barviv:

> E104: Chinolinová žluť

> E110: Sunset Yellow FCF

> E124: Ponceau 4R

Panel došel k závěru, že příjem uvedených barviv může překračovat nové hodnoty ADI jak u dospělých, tak u dětí. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici, panel zjistil, že u dalších tří posuzovaných barviv, tj.:

> E102: Tartrazin

> E122: Azorubin/Carmoisin

> E129: Allura Red AC

není třeba existující ADI měnit. Podle panelu mohou překračovat ADI pouze některé děti, které konzumují velké množství potravin a nápojů obsahujících Azorubin/Carmoisin. Šest barviv posuzovaných panelem ANS se používá v široké škále potravin, např. v nealkoholických nápojích, pekařských výrobcích a dezertech. Podle panelu může jedno z posuzovaných barviv - Tartrazin - vyvolávat u malé části populace nesnášenlivost, např. podráždění kůže. U zbývajících pěti barviv nelze z důvodu nedostatečných vědeckých důkazů spojení mezi jejich příjmem a intolerancí potvrdit.

Zdroj: www.bezpecnostpotravin.cz

Komentář

Jiří Kopáček,
člen představenstva a výkonné rady Českomoravského svazu mlékárenského

Tvrzení "bez éček" - příklad yoplait

Uvedené téma je nyní, když se připravuje nová evropská legislativa o poskytování informací spotřebitelům, velmi aktuální. Společnost Yoplait se již před časem v této záležitosti obrátila na Milcom servis, který poskytuje i legislativní poradenství týkající se označování a který této společnosti jednoznačně nedoporučil používání typů tvrzení: "bez éček". Rozhodnutí však neučinili v Yoplait mlékárenští specialisté, nýbrž právě marketingoví pracovníci, kteří si nenechali věc právně vysvětlit a mimo jiné argumentovali podobným tvrzením, které dnes u smetanového krému Lipánek používá Madeta - tedy "Jediný bez chemie".

Uvedené tvrzení "bez éček" je tvrzením naprosto neodborným a hodně lidovým. Slangový název "éčka" svého času zavedli rádoby odborníci, kteří vnímali toto naprosto běžné nomenklaturní označení pro skupiny přídatných látek jako něco hanlivého, nebezpečného, zdraví škodlivého atd.

Myslím si, že tuto záležitost již několikrát velice úspěšně vyvrátil Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory, který i v médiích často vysvětloval, že se naopak o nic negativního nejedná. Chce-li Yoplait vyjádřit, že výrobek je "bez éček", což už a priory vzbuzuje dojem, že potraviny s "éčky" jsou špatné, měl by správněji argumentovat "bez přídatných látek".

Pokud by však jakýkoliv výrobce (není případ Yoplait, pozn. red) toto tvrzení uváděl u bílého jogurtu, pak je samo toto tvrzení chybné a pro spotřebitele klamavé (viz str. 29, pozn. red.).

Pokud by se naopak jednalo o jogurt s ovocnou složkou, pak toto tvrzení může být jednoznačně chybné též, protože ovocné složky (např. jahodová) jsou téměř vždy přibarvovány - byť třeba přírodním barvivem na bázi červené řepy - ale i to nese "E-číslo". V tomto případě se ale přídatná látka vůbec nemusí uvádět, protože zde je výjimka ze směrnice 113/2005 § 8. odst. 5 b) (§ 8 Údaje o složkách potravin).

Jak vidíte, je celá problematika poměrně právně složitá. Spotřebitel by měl dostávat pouze jasné a nezbytné informace, kterým také rozumí a které jsou pro něj srozumitelné. Marketingová tvrzení takovýmito informacemi určitě nejsou.

(redakčně kráceno, upraveno)