Vámi popsané jednání jednoznačně je v rozporu pracovně-právními předpisy – v praxi se ale bohužel skutečně nezřídka vyskytuje. Z právního hlediska pracovní poměr mezi vámi a příslušným zaměstnavatelem vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce (§ 36 odst. 1 zákoníku práce), a to i v případě, kdy vám zaměstnavatel neposkytnul písemnou pracovní smlouvu (což je jeho povinností - § 34 odst. 2 zákoníku práce). Hovoříme v takovém případě o tzv. faktickém pracovním poměru. Skutečnost, že vám zaměstnavatel neumožnil podepsat pracovní smlouvu, tedy neznamená, že by pracovní poměr mezi ním a vámi nevznikl.
Pokud se zaměstnavatel snaží zneužít toho, že porušuje pracovně-právní předpisy (zejm. tím, že vám neposkytnul pracovní smlouvu), je na vás, abyste se takovému jednání bránil. Především je třeba bezodkladně informovat zaměstnavatele, že váš pracovní poměr existuje, že je povinen vám pracovní smlouvu poskytnout a že trváte na dalším přidělování práce. Pokud zaměstnatel vaše požadavky odmítne nebo přestane reagovat, doporučuji obrátit se na místně příslušný inspektorát práce. Vaše tvrzení o existenci pracovního poměru budete muset být schopen prokázat (např. prostřednictvím svědeckých výpovědí dalších osob). Pokud se protiprávní jednání zaměstnavatele prokáže, bude to pro něj mít potenciálně velmi nepříjemné následky (zejm. pokuty ze strany inspektorátu práce). Existenci vašeho pracovního poměru bude v nejhorším případě nutno řešit před soudem na základě žaloby o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru – zde je nutno upozornit na to, že takovou žalobu musíte podat ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.
