Čínský protiraketový test: dlouho očekávané překvapení

Není pochyb o tom, že dodávka systému PAC-3 v hodnotě 3,1 miliardy USD na ostrov, který Čína považuje za svou „vzbouřeneckou provincii", vyvolala v Pekingu značnou nevoli (kontraadmirál Jang Ji z Institutu strategických studií při Národní univerzitě obrany dokonce navrhoval, aby Čína uvalila sankce na společnost Lockheed Martin, jež zakázku obdržela). Tuto nevoli jistě Washington předpokládal, vždyť čínské protesty proti dodávkám amerických zbraní jsou součástí „folklóru" americko-čínských vztahů  po mnoho dekád. Navíc se o balíku jednalo již během úřadování G. W. Bushe, a vzhledem k tomu, že prezident Obama prodej nikdy nezpochybnil, bylo jen otázkou času, kdy se transakce uskuteční.

Otázkou tedy je, nakolik je logické dávat test do souvislosti s prodejem zbraní Tchaj-wanu. Mnohem adekvátnější reakcí na dlouho plánovaný odprodej Patriotů by z čínské strany bylo navýšení počtů balistických raket v provincii Fu-ťien, které jsou namířeny na ostrov. Nabízí se vysvětlení, že Čína spojila vyjádření odporu proti prodeji zbraní s testem, který již dlouho plánovala. Zatímco sama o sobě by zkouška protiraketové obrany vyvolala s největší pravděpodobností vlnu protičínské kritiky (podobně jako sestřelení vlastní družice před třemi lety), takto se jeví jen jako součást negativní reakce, kterou svět tak jako tak očekával.

Čína provedením testu jednoznačně získala. Tandem prezidenta Hu Ťin-tchaa a premiéra Wen Ťia-paa nemohl prodeji PAC-3 žádným způsobem zabránit. Tím, že tomuto „selhání" kontroval úspěšnou demonstrací nové vojenské technologie, předešel případné kritice ze strany silně nacionalistické armády. Zajištění podpory armády je pro čínské vedení mimořádně důležité v okamžiku, kdy v čínských ozbrojených sílách dochází k propouštění a restrukturalizaci.  Test rovněž posílil čínskou prestiž ve vojenské oblasti a demonstroval její rostoucí technologické schopnosti (podobně jako očekávané představení první čínské letadlové lodi, o kterém se v amerických vojenských kruzích hovoří se vzrůstající jistotou).

A jaký bude mít test vliv na mezinárodní politiku? Dopady provedení testu na čínsko-americké vztahy budou patrně marginální, už jen při pouhém srovnání vojenských schopností obou zemí, jejichž (ne)rovnováhu test zatím nijak nenarušil. Mnohem podstatnější účinek může mít čínský krok na vztahy s Indií. Oba státy se v asijském regionu chápou jako strategičtí soupeři a pro Indii je „čínská hrozba" jedním z důvodů budování jaderného arzenálu. Navíc Indie provedla vlastní test protiraketové obrany sestřelením rakety Prithvi mimo atmosféru již v roce 2006; je tedy logické, že Čína nemohla dlouho zůstat pozadu. Konečně lze spekulovat i o tom, že se Čína, tak jako USA, budováním vlastního protiraketového systému chrání proti současným či budoucím rogue states (třeba pro případ, že by se raketový arzenál Severní Koreji někdy v budoucnu vymkl kontrole).

Ivana Oklešťková

Autorka je analytičkou AMO