Nizozemsko: Království grachtů a multilingvních bezdomovců

Znáte to. Jdete po ulici a osloví Vás bezdomovec s prosbou o pár drobných. Podle nálady projdete kolem nebo alespoň odpovíte, že po ruce žádné peníze nemáte. Český bezdomovec se již naučil těch pár vět anglicky. Jenže co když na Vás promluví ten holandský? Děláte, že neumíte. On pokračuje anglicky. To už by šlo, ale držíte se původního. Poté přejde plynule do francouzštiny, a když ani to nezabere, dočkáte se několika nadávek v němčině. I takové je Nizozemsko.

Od září minulého roku žiji v Amsterdamu, hlavním městě tohoto království. Co nás všechny první napadne při pomyšlení na tuto zemi? Jízdní kola, tulipány, krávy, sýry a grachty (typické vodní kanály, čti chrachty). Ale jsou to také desítky a desítky různých národností (podle některých zdrojů přes 180) na rozloze prakticky poloviční té České republiky. Holandsko je země, ve které se vyplatí dobíhat dopravní prostředek, protože je veliká pravděpodobnost, že i řidič metra na Vás počká. Tedy pokud jej vůbec budete potřebovat. Kol je zde snad více než obyvatel. A Holanďané jezdí zima nezima. Jako chodec jste totiž až na třetím místě: hned po tramvaji a zmiňovaném kole.

Pokud byste však v Amsterdamu hledali parlament, vládu či ambasády cizích zemí, nenajdete. Politickým centrem je totiž Den Haag, hodinu cesty autem na jihozápad. Tady bychom také našli sídlo královny Beatrix a Mezinárodní trestní soud.

A jací jsou vlastně Holanďané a Holanďanky? Obecně nejsem zastáncem těchto generalizací, ale pokud bych byl donucen - něco mezi Angličanem, Francouzem a Němcem. Nesporně jsou to lidé s citem pro obchod a čichem na peníze. Ne náhodou patří Nizozemsko k historicky nejvýznamnějším centrům obchodu, kde byla založena jedna z nejstarších Východoindických společností (v roce 1602). Amsterdam je dodnes důležitým celosvětovým finančním centrem, které dlouhodobě konkuruje londýnské City. Další charakteristiku přibližuje příběh jedné mé americké kamarádky, která se při hodině holandštiny zeptala vyučující, jak se řekne customer service (zákaznický servis). Odpověď zněla, že pro toto slovní spojení překlad v holandštině neexistuje. V tomto případě ale bohužel nejde o další příklad anglikanizace, ale o smutnou realitu. Prodavačka za přepážkou si před Vámi s klidem vyřídí hovor s přítelem a na opravu rozbitého zámku od dveří si počkáte třeba i dva měsíce. Pravdou je, že pokud se již v restauraci dočkáte obsluhy, promluví na Vás anglicky, což je pro cizince docela příjemné. Životní standard je v Nizozemí vysoký. Z pohledu hrubého domácího produktu na obyvatele je země třetí nejbohatší v EU. To odpovídá relativní pracovitosti, podnikavosti a schopnostem zdejších lidí a také možnosti dlouhodobě svobodně rozvíjet tržní hospodářství a ekonomiku země. Po druhé světové válce Holanďané opustili svoji tradiční neutralitu a započali úzkou spolupráci s okolními státy tzv. Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko). Tato spolupráce přispěla z velké části ke vzniku NATO a EHS, resp. Evropské unie.

A jak že je to vlastně s těmi názvy? Nizozemské království je správné označení celé země (zahrnuje 13 provincií a Nizozemské Antily). Nizozemsko je standardní označení a Holandsko ve skutečnosti tvoří pouze dvě nizozemské provincie. Závěrem je snad třeba jen dodat, že pokud máte rádi chození po horách, do Nizozemska nejezděte. Už při přistání na amsterdamském letišti Schiphol se totiž ocitnete čtyři metry pod mořem. Země je to víceméně placatá a před zaplavením ji chrání sofistikovaný systém hrází a nádrží. Pokud byste se však přeci jen rozhodli přijet, doporučuji navštívit muzeum Vincenta van Gogha. Tento velikán výtvarného umění je snad nejznámější postavou nizozemské historie. Tak tot ziens (nashledanou)!