Kocourek a Coco

Předseda dozorčí rady ČEZ a dnes podle všeho vrchní ekonomický expert ODS Martin Kocourek nedávno v několika rozhlasových pořadech prohlásil (Frekvence 1, 9.1., Radiožurnál 8.1.), že by si stát neměl brát zvláštní dividendu z energetického gigantu ČEZ. Kocourek tvrdí, že nechápe, proč by „třicet procent soukromých akcionářů ČEZ mělo participovat na tom, že sociální demokracie něco naslibovala v předvolební kampani". Taktéž Kocourek říká, že nechápe, proč by se měl stát se soukromými akcionáři o dividendu dělit.

To je hodně zvláštní uvažování. Zdá se mi jako by stát (a předseda dozorčí rady je představitelem státu) uvažoval tak, že v nějaké vyšší rovině má vlastně 100 procent ČEZ, a teprve o patro níž je nějaká vlastně podřadná vlastnická struktura, ze které vyplývá, že stát má 70 procent a někdo jiný drží ještě 30 procent akcií.

Člověk ale vůbec nechápe, na základě čeho se Kocourek vůbec vyjadřuje ke 30 procentům akcionářů. Stát má 70 procent a může nahlas uvažovat pouze o tom, jestli si vezme dividendy ze svých 70 procent. Do těch 30 procent mu z tohoto pohledu prostě z principu vůbec nic není a o nějakém „dělení" lze uvažovat, jen kdyby se stát s někým dělil o svých 70 procent.
...

K návrhu regulatorní revoluce v bankovnictví, se kterou přišel poradce amerického prezidenta Paul Volcker, existují samozřejmě a pochopitelně protinávrhy či alternativní návrhy.

Hitem kritiků, kteří přicházejí s řešením, které má být více „market friendly" (jak říká Tomáš Ježek „trhulibé"), jsou tzv. coco bonds, resp. coco dluhopisy. Nejde o nic, co by mělo cokoli společného s kokosovým ořechy, ale jedná se o COntingently COnvertible dluhopisy, česky by se tento zbrusu nový vynález mohl přeložit jako podmíněné konvertibilní dluhopisy.

Velkým zastáncem „coco obligací" je údajně také guvernér americké centrální banky (Fedu) Ben Bernanke. V praxi to má fungovat tak, že spadne-li cena akcií pod určitou specifickou úroveň, budou dluhopisy okamžitě a automaticky konvertovány na akcie banky.

Tak se má zatočit s morálním hazardem, protože jak držitelé dluhopisů, tak akcionáři by se začali chovat mnohem obezřetněji než dosud. „Coco bonds" prý mohou zastat či zastoupit většinu nově vymýšlené regulace. Více o tom například v článku pro deník Financial Times.

V principu by coco obligace mohly být součástí samoregulace, na kterou by možná ochotně mohly přistoupit všechny banky.