Náhrada skutečné škody

Zaměstnanec, který odpovídá zaměstnavateli za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, má povinnost nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, která takto vznikla. Skutečná škoda představuje zmenšení existujícího majetku poškozeného oproti stavu, jaký zde byl před způsobením škody. Škoda se hradí v penězích, neodčiní-li odpovědný zaměstnanec vzniklou škodu uvedením v předešlý stav. Při určování výše škody na věci se vychází z ceny věci v době poškození nebo ztráty, čímž se rozumí obvyklá cena věci v místě a čase vzniku škody ( ev. snížená o částku připadající na případné opotřebení věci, což ovšem není váš případ). Konkrétní výše náhrady škody je závislá na tom, zda škoda byla způsobena z nedbalosti nebo úmyslně. Ve vašem případě se jedná o nedbalost a hradí se tedy jen škoda skutečná, s tím, že výše náhrady škody nesmí současně přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku vašeho průměrného měsíčního výdělku, což vzhledem k charakteristice vašeho případu zřejmě nehrozí. Též je nutné zmínit, že zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, má povinnost nahradit tento schodek nebo ztrátu v plné výši. Zaměstnavatel je subjektem oprávněným k určení výše náhrady škody, kterou bude po zaměstnanci požadovat. Výši požadované náhrady škody musí zaměstnavatel projednat se zaměstnancem a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a zaměstnanec za ni odpovídá.