SČSP, ROH, SSM, důvěrnice, volby, spartakiáda…

Netroufám si věštit, zda bude historik Jiří Pernes lepší nebo horší ředitel ÚSTAVU, nejsem ani vědec, ani badatel, Ale protože si také z totality něco pamatuji, skromně bych si přál, aby se ústav ve větší míře zabýval také jinými aspekty totality než dokumentací StB. Nebyla tu jen Státní bezpečnost a její agenti či důstojníci.

Předně by bylo skvělé do daleko větší hloubky zkoumat, jak fungovala komunistická strana a nábor do ní a celý systém a výběr kandidátů na členství. Stejně tak se dosud dost málo ví, jak fungovalo řízení složek Státní bezpečnosti komunistickou stranou (museli komunisti udávat přes StB?)

Mnohem důležitější jsou ale měkčí a přitom všudypřítomné aspekty totality. Zde mne napadá značné množství otázek, o kterých bych rád sám něco více věděl.
Jak fungovaly milice? V čem si přilepšil komunista, který byl zároveň v milicích?

Jak fungovala SSM? Kolik procent studentů byli svazáci? Leckdo z dospělých, kteří nebyli v KSČ byli alespoň ve Svazu československo sovětského přátelství a nebo alespoň v ROH. Proč? Jaké bylo procento členství? Co přesně tento „kompromis" obnášel? Mnozí rodiče, kteří chtěli dětem zlepšit kádrový profil se stali pionýrskými vedoucími nebo byli ve Svazarmu či cvičili na spartakiádě. A jak fungoval Výbor lidové kontroly? A co PS VB a PS pohraniční stráže? Rudé koutky ve školách? Výběr adeptů na vojenská cvičení? CO? Oddělení zvláštních úkolů. Personalisté a kádrováci?

Proč tolik lidí chodilo k volbám a jaký postih v zaměstnání hrozil při volební neúčasti? Jak fungoval systém devizových příslibů a výjezdních doložek? A co domovní důvěrnice, uliční výbory, družstevníci, ČSTV?

Jde zkrátka o celé všudypřítomné totalitní soukolí. Vždyť za normalizace udávaly i hajzlbáby. Kdo se chodil příliš často mýt na veřejnou toaletu, patrně nikde nebydlel a kdo nikde nebydlel, patrně ani nepracoval. A kdo nepracoval, měl jako příživník sedět v kriminále.