Amerika má rychlobruslařského hrdinu, ledového Obamu

Na hrách před čtyřmi lety v Turíně se stal prvním černochem, který na zimní olympiádě získal zlatou medaili v individuálním závodě. Ve Vancouveru americký rychlobruslař Shani Davis v závodě na 1000 metrů svůj triumf zopakoval a je prvním rychlobruslařem, jenž dokázal olympijský závod na jeden kilometr vyhrát více než jednou.

"Je to můj moment, je to moje párty. Mohu slavit, mohu tančit. Zasloužil jsem si to,“ prohlásil Shani Davis, který bude favoritem i dnešního závodu na 1500 metrů, v Turíně na této distanci vybojoval stříbro.

Podobnost s Obamou

Před olympiádou zažíval společně s celou reprezentací krušné časy, k účasti na hrách americkým rychlobruslařům pomohl televizní komik Stephen Colbert, jenž udělal sbírku a diváci jeho pořadu přispěli 300 tisíci dolary.

Dvojnásobný olympijský šampión je díky svému vzhledu připodobňován k americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Tyto dva muže ale spojuje i například město Chicago nebo boření mýtů (Obama první černošský prezident USA, Davis první černošský vítěz ZOH). Po zlatu v Turíně Obama, tehdy americký senátor, Davisovi blahopřál. "Dostal jsem 41 zpráv, jestli je mezi nimi jedna od prezidenta, zjistím ráno,“ smál se po zisku zlaté medaile ve Vancouveru Davis.

Doceněný více v zahraničí

Davis je hvězdou, doceněnou však více v zahraničí než doma. Na začátku her, když měl ještě před svým prvním závodem, s ním japonská televize natáčela spot, korejští filmaři pracují na dokumentu, rozhovor s Davisem dělala i brazilská televize. Popularitě se přirozeně těší i v Mekce rychlobruslení v Nizozemsku. "Nebuďte překvapení, až mě tu jednou uvidíte žít a trénovat,“ prohlásil jednou Davis.

Že dosáhl takových úspěchů, vděčí hodně své matce. Díky ní mohl od šesti let začít jezdit v rychlobruslařském klubu, poprvé na bruslích stál už ve dvou letech. "Jako svobodná matka zarytě vedla izolovaný svět amerického rychlobruslení, kde je téměř každý bílý jako led sám, a usnadnila svému synovi stát se prvním černochem, který vyhrál zimní olympijské hry,“ napsal o Cherie Davisové americký deník New York Times.

Naučila mě být bojovníkem

"Ona mě naučila být bojovníkem, jakým jsem. Má pravděpodobně největší srdce, ze všech, co znám. Je odhodlaná bojovat a myslím, že do mě instalovala něco ze svých mladých let. Kdybych to dnes neměl, pravděpodobně bych zlatou medaili nezískal,“ děkoval Davis své matce po turínské olympiádě.

Obětavost Davisovy matky však s sebou nese i jiné věci. Novinářům například nedává rozhovory, nemíní hovořit o své publicitě. A některé žurnalisty obviňuje z nadřazenosti a rasismu vůči jejímu synovi. "Myslí si, že cokoliv řekneme nebo napíšeme, je špatně. Myslím, že s k němu chováme správně. Zbožňujeme ho,“ uvedl nizozemský reportér Renze Lolkema.