Poznej si lobbistu

Za lobbisty jsou v České republice podle politiků a úřednických elit považovány především firemní asociace, agentury public affairs a neziskové organizace. Jednotlivci takové postavení zdaleka nemají.

Podle průzkumu společnosti Burson-Marsteller vnímá 50 % českých politiků a vysokých úředníků lobbing jako konstruktivní součást rozhodovacího procesu. K těmto dalším zjištěním dospěla agentura Burson-Marsteller, která realizovala v loňském roce v České republice a dalších zemích Evropy výzkum zaměřený na otázky lobbingu s názvem "A Guide to Effective Lobbying in Europe 2009". Průzkum byl prováděn formou elektronického dotazování, případně osobních rozhovorů, přičemž bylo provedeno 50 rozhovorů s politickými a úřednickými elitami v Bruselu a 30 rozhovorů v každé z patnácti sledovaných zemí včetně ČR.

Jako nejčastější lobbisty vnímají čeští respondenti firemní asociace, public affairs agentury a neziskové organizace. Ale zajímavé je, že jednotlivci jsou v Česku proti průměru v Evropě jako lobbisté vnímáni mnohem více (37 % tázaných v ČR vs. 24 % v EU; více vnímají jednotlivce jako lobbisty už jen respondenti v Británii). Významnou výjimkou ve vnímání lobbistů tvoří v Bruselu právníci, které za lobbisty považuje 57 % bruselských respondentů oproti 24 % evropského průměru. Individuální lobbisté jsou zároveň v ČR pokládáni za nejméně transparentní zejména s ohledem na to, koho reprezentují. V tomto případě jsou na tom lépe firmy a jejich asociace, protože je jasné koho a jaký zájem zastupují.

Zatímco v Evropě je transparentnost lobbistů hlavním kritériem, podle kterého se politik rozhoduje, jestli se s lobbistou setká nebo ne, pro 70 % českých politiků a úředníků je nejdůležitějším kritériem fakt, že je dané téma zajímá, až potom transparentnost lobbisty.

Co se týče efektivnosti lobbingu, je zajímavé, že ve srovnání s evropským průměrem jsou v Česku neziskové organizace vnímány jako méně efektivní (4,9 bodu z 10 v ČR vs. 6,4 bodu v EU).

Podobně jako v Evropě, české firmy a neziskové organizace nejvíce lobbují v oblasti energetiky a farmaceutického průmyslu, přičemž lobbing firem je v obou případech efektivnější než u neziskovek. Jedním z vysvětlení může být i fakt, že podle průzkumu vnímá 57 % českých politiků lobbing neziskových organizací jako emocionální až agresivní, zatímco korporátní lobbing je takto vnímán jenom u 25 % respondentů.

Silný lobbing v energetice představuje výrazný posun proti výsledkům podobného průzkumu z roku 2005. Tehdy se nejvíce lobbovalo v sektoru IT a telekomunikacích (přičemž energetika byla až na 5. místě a farmaceutický průmysl na 8.). Otázky energetiky a klimatických změn evidentně přitahují lobbisty z korporátního i neziskového sektoru, přičemž efektivnost lobbingu se podle českých politiků v obou případech výrazně zvýšila (u NGO ze 7 % na 57 % a v případě firem z 36 % na 86 %).

Čeští politici dají nejvíce na informace od svých kolegů a zaměstnanců, přičemž o firmách si zjišťují nejčastěji informace prostřednictvím internetu nebo během osobních setkání.