Kdybych chtěl být populista jako kolegové pravicoví politici, psal bych dnes o tom, že nejhůř odneslo světovou krizi v Evropské unii Lotyšsko, které nám léta dávali za vzor kvůli rovné dani (mají ji 25%). Pravda je ale poněkud složitější, Lotyšsko není na kolenou kvůli rovné dani (jen), ale kvůli řadě faktorů. Šlo zejména o orientaci především na služby, spolehnutí se na domácí poptávku, nemovitostní krizi a rozsáhlé zadlužování obyvatel v cizích měnách. Výsledkem je, že po letech masivního růstu propadá jejich ekonomika v řádu dvou desítek procent.

 

Své někdejší modly, Lotyšsko, Irsko, nebo dokonce Island nám dnes ale představitelé ODS nebo TOP 09 nepřipomínají.  Neustále hovoří o Řecku, případně Španělsku, a tvrdí, že pokud nastávající volby vyhraje ČSSD, dostaneme se do situace zavánějící státním bankrotem. Když jsme začátkem tohoto týdne přišli s iniciativou dohodnout se napříč politickým spektrem o konsolidaci veřejných financí, vrhli se na nás s tím, že jsme chucpe. Tedy chlapík, který se bránil tím, že je sirotek, když ho soudili za vraždu vlastních rodičů.  Argumentují, že chceme zadlužovat stát a přitom legračně naznačují, že republiku položí na lopatky 1,5 miliardy korun (v tomto roce by to bylo 750 miliónů), které chceme vrátit matkám s dětmi, z nichž mnohé nyní musí žít za 7 tisíc korun měsíčně.

 

Takže aby bylo jasno:  ČSSD nechala ODS po volbách v roce 2006 stabilizovanou rozpočtovou soustavu a ekonomický růst ve výši 6,8 procenta. Díky tomuto přírůstku mohly veřejné rozpočty ročně automaticky růst o necelých 90 miliard korun. Ještě o rok později rostla ekonomika setrvačností o 6 procent. Proč v roce 2008, kdy krize zasáhla svět pouze z finanční stránky, klesl růst na 2,5 procenta? Podle mne šlo o jasný důsledek reforem Topolánkovy vlády. Ta navíc změnou daňového systému srazila rozpočtové příjmy. Jen v tomto roce tak přišly veřejné rozpočty o 50 miliard korun.

 

Opět ještě s krizí v nedohlednu začala ODS a její vládní koalice rozpouštět vytvořené rozpočtové rezervy. V roce 2007 tak například vyčerpala z rezerv na 55 miliard korun. V roce 2008 byly do státního rozpočtu „načerpány prostředky z rezervních fondů a fondů státních záruk uspořené v minulých letech ve výši 60,4 mld. Kč“ (MF ČR, Státní závěrečný účet ČR za rok 2008). Díky této injekci byl deficit státního rozpočtu jenom 20 miliard korun a ministr financí Kalousek mohl získat pochvalu od Mezinárodního měnového fondu. Přitom deficit ve skutečnosti dosáhl 80 miliard a byl o 15 miliard korun vyšší než v roce 2007.

 

 Tak kdo je tady chucpe!?! O „skvělém“ odhadu hospodářského růstu na rok 2009 ani nemluvě…

 

To, co republika v daný okamžik nejvíc potřebuje, je oprostit se alespoň v odborných diskuzích od předvolební rétoriky a začít o našich veřejných rozpočtech vážně přemýšlet. Opravdu nestojíme na pokraji státního bankrotu, opravdu je naše míra zadlužení jedna z nejnižších v Evropě. Je ale třeba vážně uvažovat o tom, kam se v příštích letech vydáme. Zda jsme bez zásadní modernizace a oproštění od nejbrutálnějších korupčních metod schopni v pokrizové Evropě obstát. ČSSD je na takovou debatu připravena.  

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit