Nárok na pracovní volno při svatbě pro svědka

Podle ustanovení § 199 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) platí, že nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.

Podle § 199 odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu. Vládní nařízení, na které odkazuje § 199 odst. 2 zákoníku práce, je vládní nařízení č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Podle vládního nařízení č. 590/2006 Sb., přílohy 5. Svatba, se pracovní volno poskytne:
- na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Mezi taxativním výčtem svatebčanů, kteří mají nárok na pracovní volno, však svatební svědci nejsou uvedeni, což znamená, že si na svatbu svého kamaráda budete muset vzít od zaměstnavatele dovolenou nebo požádat o neplacené volno.