Obchod a nekalé praktiky

Tuto sekci sponzorovala a organizovala společnost KPMG Česká republika. Mezi účastníky akce vzbudila největší zájem, zaregistrovalo se na ni více než 250 zájemců.

Zákon o významné tržní síle v kostce

V sekci se diskutovalo především o novém zákonu o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků, který nabyl účinnosti 1. února 2010. Zákon vznikal poměrně dlouho. Schválen byl až šestý návrh skupiny poslanců a v průběhu legislativního procesu byla provedena řada změn. Senát po projednání zúžil jeho působnost pouze na oblast zemědělských a potravinářských produktů. Následně zákon sice vetoval prezident republiky, ale Poslanecká sněmovna ho znovu schválila. Tím se stal zákon o významné tržní síle koncem roku 2009 součástí našeho právního řádu. Jeho posláním je ochrana drobných dodavatelů v zemědělství a potravinářství před "nekalými praktikami odběratelů", zejména silných obchodních řetězců.

Česká republika není bílá vrána

Nejde přitom o svévoli českého Parlamentu a Česká republika není v tomto směru bílou vránou. Jak připomněl Karel Zuska z advokátní kanceláře Holec, Zuska & Partneři, je možné v Evropě zaregistrovat zájem o tuto problematiku již více než dvacet let. Existuje řada analýz ve formě Zelené či Bílé knihy, které však spíše předkládají obecné návody k řešení, nejsou závaznou normou. Legislativní úpravy jsou ponechány na rozhodnutí jednotlivých členských zemí.

Není to jednoduchý úkol, neboť lokální zákonodárci musí zohlednit jak podmínky hospodářské soutěže a ekonomické závislosti na volném trhu, tak ochranu spotřebitele. Evropská legislativa totiž obecně zakazuje zneužívání dominantního postavení na společném trhu a obdobná úprava platí také v České republice. Navíc v průběhu srpna roku 2009 zveřejnil Evropský parlament prohlášení o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii. Evropská komise byla vyzvána, aby šetřila důsledky koncentrace supermarketů a navrhla vhodná opatření včetně regulace před zneužitím dominantního postavení.

Právní předpisy se dostatečně nepoužívají

Karel Zuska také připomněl usnesení Evropského parlamentu o cenách potravin v Evropě, které reaguje na nerovnováhy na trhu s potravinami v celém potravinářském řetězci od výroby po spotřebu a také v mlékárenské výrobě. Jednotlivé státy přijímají různou právní úpravu zejména v oblasti hospodářské, případně nekalé soutěže, aby zamezily nepřiměřeným podmínkám v obchodních vztazích. V některých zemích se aplikují pouze "soft" dokumenty bez právní závaznosti.

Česká republika se přidala svým zákonem o významné tržní síle k Francii, Portugalsku, Německu, Španělsku, Irsku, Maďarsku, Itálii či Slovensku, kde zákonné úpravy již existují. Dostupné informace ale ukazují, že se tyto právní předpisy na dodavatelsko-odběratelské vztahy v maloobchodu dostatečně nepoužívají.

Dopad zákona na provoz maloobchodu

Zákon o významné tržní síle dopadne na řadu procesů obchodního podniku v oblasti nákupu a centrální logistiky. Ovlivní organizaci prodeje, oblast pohledávek a platebního styku a zvýší náročnost účetních agend. Odborný poradce v oblasti retailu Michal Olexa rozebral výše uvedené oblasti a naznačil možné změny, na které by se měli obchodníci připravit.

Zákon definuje nové povinnosti a zákazy na straně obchodníků. Významně přitom mění stávající obchodní praxi zejména v oblasti nákupu a ovlivňuje dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi odběrateli a dodavateli. Zákon se implicitně dotýká zemědělských a potravinářských produktů, a proto bude nutné nastavit odlišné dodavatelsko-odběratelské podmínky ve smlouvách, které se tohoto sortimentu týkají. Mimo jiné bude nutné tyto sortimenty specifikovat a kategorizovat dodavatele.

Na jedné straně se přitom posiluje role ročních ujednání, na druhé straně se omezuje manévrovací prostor obchodníka v průběhu roku. V ročních smlouvách by měly být dohodnuty ceny a množství dodávek, neboť dodatečné obchodní podmínky v průběhu roku musí být ekonomicky odůvodněné a přiměřené.

Komplikace prodejní činnosti

Zákon přitom stanoví omezení pro výprodeje a neumožňuje vratkovat zboží, což zkomplikuje prodejní činnost. Zvýší se tím význam kvality přejímky zboží a kontroly objemu dodaného zboží. Problematické je též ustanovení omezující výprodeje pod cenou, což ovlivní organizaci celoplošných výprodejových akcí. Z tohoto pohledu budou klíčová ujednání a definice sezonního zboží, kterého se výše uvedené omezení netýká.

Další ustanovení se týkají fakturace. Součástí faktury musí být povinně definovaná sankce za pozdní zaplacení. Obchodník je přitom povinen zaplatit sankce bez upomínání, a to ve lhůtě splatnosti 30 dnů. Je zakázáno automatické krácení faktur dodavatele, ať už z kvalitativních, či kvantitativních důvodů. Stávající praxe "vystavování dobropisů odběratelem na účet dodavatele" tím může být zpochybněna. Zákon zakazuje provádět vzájemný zápočet pohledávek z obchodního styku bez předchozího písemného souhlasu dodavatele.

Další zakázané praktiky

Další účastník panelu Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR a předseda SČMSD, se věnoval problematice dalších zakázaných praktik. Pozitivně se vyjádřil k zákazu, který stanovuje, že odběratel nesmí prodávat či oznámit, že bude prodávat výrobek za cenu nižší, než byla jeho skutečná nákupní cena. V dalších případech - zpochybnění fakturace poplatků za zalistování, regálovné, příspěvek na propagaci ze strany dodavatele na odběratele - však zákon kritizoval, neboť může být realizován oboustranně ekonomický prospěch. Uvedl také, že zákon dále stanovuje zákaz retroaktivity u slev, provizí či dohod, čímž, jak bylo uvedeno, komplikuje možnost projednávat dodatečné obchodní podmínky mimo roční smlouvu. To může být nevýhodné také pro dodavatele. Zdeněk Juračka nechal přítomné několikrát hlasovat, zda tu či onu praktiku považují za nekalou. S výjimkou prodeje za cenu nižší než nákupní nešlo dle pléna o negativní či nekalé postupy.

Problém i pro dozorový orgán

Mohli bychom pokračovat dále, ale důležitý je fakt, že aplikace zákona v praxi bude problematická nejen pro obchodníky, ale také pro orgán, který má plnění zákona dozorovat, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Důvodem bude nejen nejednoznačnost řady ustanovení, jako teritoriální dopad zákona, nejasnost ve vymezení sortimentu zemědělských a potravinářských produktů, vlastní definice významné tržní síly, vztah zákona k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, způsob stanovení pokut apod. První místopředseda ÚHOS Hynek Brom uvedl, že se na aplikaci zákona v praxi připravují, byl založen speciální odbor, který se bude zákonu věnovat. Připustil také, že v počátku půjde spíše o analýzu problematiky, komunikaci s dodavateli a obchodníky, snahu o nápravu. Je tedy nutné tuto problematiku do budoucna i nadále monitorovat a k dopadu zákona o významné tržní síle se znovu vrátit.

Marika Konečná

je partnerkou společnosti KPMG Česká republika odpovědnou za služby pro maloobchod.

Komentář

Marika Konečná,

partnerka odpovědná za služby pro maloobchod, KPMG Česká republika

Naplní zákon očekávání zemědělců a potravinářů?

Pokud bych se jako moderátorka měla zamyslet nad tématem sekce, bylo pro mě zajímavé zjistit, jaká vlastně byla politická motivace k přijetí zákona, neboť vztahy na trhu mezi podnikateli reguluje obchodní zákoník a zákon o ochraně hospodářské soutěže. Navíc tento zákon upravuje dosud volné smluvní soukromoprávní vztahy mezi dodavateli a odběrateli, a to pouze u vybraného sortimentu.

Z vystoupení senátora Jana Hajdy, předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Senát Parlamentu ČR, vyplynulo, že hlavní motivací k přijetí tohoto zákona je ochrana zemědělců a zemědělských prvovýrobců. Dokumentoval na obecných číslech, ale i konkrétních zkušenostech z jižní Moravy. Nepřímo navázal na vystoupení Andreje Babiše (generální ředitel, Agrofert Holding) v úvodním dni Retail Summitu, který si také postěžoval na nerovné podmínky podnikání českých zemědělských podnikatelů ve srovnání s jinými zeměmi EU. Naši podnikatelé v zemědělství nedostávají stejné dotace jako ti ve starých členských zemích, musí navíc splňovat nové, náročné hygienické, veterinární a další předpisy, které ovlivňují náklady. Čeští spotřebitelé navíc tolik neupřednostňují tuzemské výrobky. K nepříznivým výrobním podmínkám se podle Jana Hajdy přidávají i dopady v oblasti odbytu. Výrobci a zemědělci musí čelit rostoucí vyjednávací síle velkých retailerů a dalších obchodních a nákupních firem, které na jejich účet přenáší řadu nákladů. Nezodpovězenou otázkou však je, zda jsou skutečně dodavatelé zemědělských, a zejména pak potravinářských produktů méně ziskoví než obchodníci. Odpověď není jednoznačná. V rámci obchodu je silná konkurence, ceny maloobchodních výrobků zejména poslední dva roky stagnují, ziskové marže obchodníků jsou nízké. Není také jednoznačné, zda skutečně zákon ve schváleném znění naplní očekávání zemědělců a potravinářů, zda se příliš nekomplikují dodavatelsko-odběratelské, fakturační a další vztahy, zda všechny zakázané praktiky jsou skutečně "nekalé" a zda praktické dopady budou ve prospěch zákazníků.