V aktuální vřavě kolem krocení živelně rostoucích fotovoltaických elektráren trochu zaniká skutečnost, že v České republice vznikají i další formy obnovitelných zdrojů. V některých případech i takové, které mají ambici zkoušet nové neprobádané cesty a zároveň znamenají elektřinu pro stovky domácností.

 

Pomalu každý den jsme se v posledních měsících mohli dočítat o nově vznikajících fotovoltaických elektrárnách, které se staly doslova miláčky médií a předmětem mnohdy přemrštěných spekulací. Co nevyrábělo elektřinu ze slunce a nečerpalo příznivé výkupní ceny, to jakoby nebylo hodno pozornosti žurnalistů. Rozumíme proto částečně jisté žárlivosti, s níž boom fotovoltaiky sledovali stavitelé ostatních obnovitelných zdrojů.

 

PŘEČTĚTE SI VÍCE O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH SKUPINY ČEZ

http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje.html

 

Recyklovaná voda = čistá elektřina

Jedno z takových řešení, které se nechce spoléhat pouze na aktuální vlnu projektů rychlého a zaručeného zisku a současně zkouší hledat nové cesty ke spoutání a využití živlů pro výrobu 100% čisté elektřiny, najdeme v Mělníce. Desítky let tam volně odtékala odpadní voda sloužící ke chlazení provozů Energotrans (bývalá Elektrárna Mělník I dodávající teplo pro pravobřežní část Prahy), Elektrárny Mělník II a Elektrárny Mělník III.

 

Tomuto „plýtvání“ už je konec. Protože množství a spád vodního toku uznali specialisté společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje za příznivé a vhodné k využití, od letošního jara dostala odpadní voda pomyslnou uzdu v podobě turbíny malé vodní elektrárny.

 

Potápěči, transport z Brna a odstávka

Každá stavba má své potíže, kuriozity a zajímavé detaily, pochlubit se jimi mohou i stavitelé mělnické malé vodní elektrárny. Největším problémem při výstavbě podzemní budovy strojovny elektrárny se postupem času ukázalo zabezpečení stavební jámy pro proti podzemní vodě. V průběhu provádění tryskové injektáže stěn a zatěsňování jímky došlo k problémům s podzemní vodou, která zde má značnou sílu a unášela stavební materiál. Situace si nakonec vyžádala nasazení potápěčů. Samotná vodní elektrárna je totiž z převážné části situována pod zem. Zajištěna je vodotěsnost objektu, který bude v případě povodní samozřejmě uzavřen.

 

Nakonec se časové plány podařilo naplnit dokonce s výraznou rezervou. Výrobce turbíny, Strojírny Brno, totiž zkrátil průběžnou dobu výroby turbíny a umožnil zprovoznění elektrárny o 5 měsíců dříve proti smluvnímu termínu. Zlatým hřebem výstavby byla přeprava turbíny z areálu Strojíren Brno do Horních Počápel u Mělníka. V úterý 2. března v poledne byla v Brněnských strojírnách naložena a připravena k převozu Kaplanova turbína. Do místa určení v Horních Počáplech u Mělníka dorazil transport téhož dnes v podvečer. Následujícího dne byla turbína usazena na místo svého určení, kde bude v následujících letech měnit energii odpadní vody na čistou elektřinu.

 

Déle než fotovoltaiky, rychleji než větrníky

Není bez zajímavosti podívat se, jak taková netradiční elektrárna vzniká. Proti toku času se musíme vydat do roku 2007, kdy specialisté společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje rozpracovali projekt využití chladicí vody z mělnických provozů. Dalším důležitým milníkem bylo získání kladného územního rozhodnutí v březnu 2008. Ve stejném roce došlo k vydání stavebního a vodoprávního povolení na dílo. Proběhlo výběrové řízení na zhotovitele díla, s jehož podmínkami se nejlépe vypořádala společnost HYDROPOL Praha. Ta také v listopadu 2008 převzala staveniště a zahájila vlastní výstavbu. Letos na jaře by mělo být hotovo.

 

S určitou mírou zjednodušení by se tedy dalo tvrdit, že práce na vzniku a stavbě malé vodní elektrárny si vyžádá zhruba tři roky. Je to moc nebo málo? Rozhodně to není doba krátká (srovnejme s cca jedním rokem nutným k postavení fotovoltaické elektrárny), stavitelé ale netrpí důsledky přehnaných úředních průtahů, jaké v poněkud zvláštních českých poměrech trápí rozvoj větrných elektráren (ty vznikají v průměru 5 – 7 let).

 

PROHLÉDNĚTE SI VIDEO Z VÝSTAVBY

http://www.cez.cz/cs/pro-media/multimedia/64.html

 

Energie pro domácnosti, plusové body v Bruselu

Instalovaný výkon elektrárny činí 590 kW. Podle odhadů specialistů společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje vyrobí elektrárna ročně 2,9 milionu kWh elektřiny a pokryje tak roční spotřebu více než 800 domácností.

Navzdory všem zpochybňujícím hlasům navíc zůstávají stále v platnosti závazky České republiky vůči Evropské unii ohledně zvyšování podílu výroby z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. V této „disciplíně“ se nehraje na ohromování instalovanými výkony, jde o skutečně vyrobenou elektřinu.

Pokud se na novou mělnickou  elektrárnu díváme těmito pohledy, nebyly měsíce a roky, kdy se projekt měnil ve skutečnost, ztraceným časem. To je na jednu výpusť s odpadní vodou docela dost, nemyslíte?

 

Tab. Malé vodní elektrárny Skupiny ČEZ spuštěné v posledních 15 letech

 

Elektrárna

Rok spuštění

Instalovaný výkon [MW]

Provozovatel

Dlouhé Stráně II

1996

0,16

ČEZ, a.s.

Mohelno

1997, 1999

1,2 + 0,56

ČEZ, a.s.

Kořensko II

2000

0,98

ČEZ, a.s.

Černé jezero II

2004

0,04

ČEZ Obnovitelné zdroje, s r. o.

Černé jezero II

2005

0,37

ČEZ Obnovitelné zdroje, s r. o.

Bukovec

2007

0,63

ČEZ Obnovitelné zdroje, s r. o.

Mělník*

2010

0,59

ČEZ Obnovitelné zdroje, s r. o.

* pozn. Malá vodní elektrárna Mělník bude uvedena do provozu během letošního jara

 

Martin Schreier, manažer komunikace ČEZ pro obnovitelné zdroje

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist