Věříte obchodnímu rejstříku? Nedělejte to!

Setkáváme se s tím v rámci naší praxe často – úřad či instituce odmítají akceptovat, že za společnost jedná někdo, kdo není zapsán jako statutární orgán v obchodním rejstříku. Marně máváte úředníkovi před očima rozhodnutím valné hromady (třeba i ve formě notářského zápisu), která jmenovala například nového jednatele (který chce jednat) a odvolala starého. Máte smůlu, nejste schopni úředníkovi předložit výpis z obchodního rejstříku, ve kterém by nového jednatele viděl, on sám ho v počítači také nevidí, takže se s vámi vůbec nebude bavit. Klidně by naopak nechal jednat jednatele sice již odvolaného, ale v obchodním rejstříku stále zapsaného.

Tato až schizofrenní situace je důsledkem toho, že některé zápisy do obchodního rejstříku, například uvedený zápis statutárního orgánu, jsou deklaratorní povahy. Zápis do rejstříku v takovýchto případech pouze deklaruje něco, co se již stalo. Ke změně jednatele tedy nedochází zápisem do rejstříku, ale okamžikem rozhodnutí valné hromady, a zápis do rejstříku je pro vznik této funkce a oprávnění jednat nepodstatný. Oproti deklaratorním zápisům pak stojí zápisy konstitutivní, kdy například ke zvýšení základního kapitálu dochází až k okamžiku zápisu zvýšení do obchodního rejstříku.

Ve výše uvedené situaci nezbývá než trvat na svém a případně se domáhat konzultace s právníkem daného úřadu či instituce, který by měl celé problematice rozumět lépe než dotčený úředník. Proč není nový jednatel zapsán v obchodním rejstříku, když dnes zápis do rejstříku trvá maximálně pět pracovních dní? Kromě situací, kdy nový jednatel potřebuje jednat dříve než ve zmíněných pěti dnech, známe z praxe řadu důvodů, proč zápis nového jednatele nebyl ani v pěti dnech proveden. Někdy se přitom bohužel jednalo o nepochopení souvislostí ze strany vyššího soudního úředníka, jindy pro zápis požadoval i dokumenty, pro jejichž požadování není žádné zákonné opory.

V obchodním rejstříku však nezřídka naleznete i takové zápisy, které jsou na první pohled v rozporu se zákonem. Například způsob jednání zapsaný v obchodním rejstříku tak, že za společnost jednají společně dva jednatelé nebo jeden jednatel a prokurista společnosti. S takovýmto zápisem se můžete setkat poměrně často. Osobám, které takový zápis připouští, očividně vůbec nevadí, že české soudy jednoznačně judikují, že společné jednání statutárního orgánu a prokuristy (jako zástupce společnosti) není přípustné. Přímo z obchodního zákoníku plyne, že právnická osoba jedná statutárním orgánem (v našem případě jednatelem) nebo za ni jedná zástupce (prokurista) a kombinace těchto jednání (jednatel plus prokurista) tedy není možná. Když ještě nahlédnete do společenské smlouvy dané společnosti, která je založena na rejstříku, a zjistíte, že připouští jako způsob jednání pouze společné jednání dvou jednatelů, nestačíte se divit, osoba provádějící zápis očividně do společenské smlouvy vůbec nenahlédla.

Berte proto veškeré údaje v obchodním rejstříku s rezervou a pokud možno je ověřujte. V žádném případě totiž neplatí, že obchodní rejstřík zde funguje jako jakýsi garant když už ne aktuálnosti údajů, tak alespoň souladu zápisů s českým právem. Bohužel.