Mezi dynamikou HDP v západní Evropě, zejména v Německu a dynamikou českých exportů však neexistovala empiricky vzato vždy těsná závislost - jinak řečeno, ekonomické ochlazení v Německu nemělo vždy za následek ztrátu tempa českých vývozů na německý trh.
Hospodářský cyklus obou zemí a také křivka vývoje exportu z České republiky je charakterizován několika významnými vlivy, které nelze pokládat za standardní charakteristiky ekonomického vývoje. Vzhledem ke krátké časové řadě (HDP ČR je k dispozici v reálném vyjádření od roku 1995), dané samozřejmě objektivně, pak takovéto vlivy (měnová krize s následnou vynucenou tvrdou restrikcí o jejíž zvolené síle se stále diskutuje) modifikují zjištěné výsledky.
Abychom eliminovali tento nepříznivý vliv (graf 1 ukazuje názorně vývoj ekonomiky ČR oproti evropské ekonomice a hospodářskému cyklu Německa), je zvolen pro srovnání dynamiky českého exportu v poměru k dynamice HDP Německa a EU a event. další srovnání, časový horizont 1999-2008. Přesto i v tomto období hraje roli další mimořádný vliv, tentokrát v druhém parametru sledovaném v této a analýze, a sice na straně zahraničního obchodu. K jeho výjimečné silnému zrychlení (spolu se zlepšováním výsledku v podobě obchodní bilance) došlo v období těsně před vstupem a následně po vstupu do EU v květnu 2004. Ani tento vliv není možné v budoucnu zopakovat.
S těmito výhradami přistupme nyní k ověření hypotézy, zda západoevropské ekonomické zpomalování znamená automaticky ztrátu tempa českého exportu, resp.. zda prudký útlum ekonomické aktivity ve světě - a v evropském prostoru zejména v eurozóně - ve druhé polovině roku 2008 nebude mít na vývoz z České republiky katastrofální vliv. Vzhledem k silné vazbě ČR na ekonomiku Německo je zkoumán především německý konjunkturní cyklus a exporty na německý trh.
Role Německa klesá, ale jen mírně
ČR byla v roce 2007 - při obrovském rozdílu ve velkosti obou ekonomik - 13. největším dovozním partnerem Německa. Přitom západní soused má na českou obchodní bilanci pozitivní vliv, když přebytek v obchodu zbožím stoupl na 92,2 mld. korun z 53 mld. korun v roce 2000 (na druhém místě je pak Slovensko s 86,9 mld. přebytku proti 11,5 mld. korun v roce 2000). Z pohledu zvoleného tématu je důležité, že v roce 2003, kdy procházela německá ekonomika recesí, činil přebytek české bilance v obchodu s Německem jen 37,8 mld. korun, což naznačuje na první pohled podstatnou spojitost mezi ochlazováním německé ekonomiky a redukcí obchodních přebytků na straně ČR. V tuto chvíli ponechme stranou, do jaké míry se na nižším přebytku podílely dovozy do ČR.
Německo v roce 2007 participovalo na celkových unijních dovozech z 19,3 %, je však silným exportérem, protože jeho vývoz tvořil téměř čtvrtinu (24,9 %) celkového exportu z unie - pro ČR platila v podobném srovnání proporce 2,1 % na straně dovozů a 2,3 % na straně vývozů.
Silné obchodní integraci ČR s EU 27 stále dominuje obchod s Německem. Export se neblíží polovině, jako tomu bylo ještě v roce 2000 (47 %), ale v roce 2007 stále tvořil více než třetinu objemu českých exportů do zemí EU 27 (36,1 %). Významným rysem je koncentrace českého exportu zboží do menšího počtu zemí, o čemže svědčí i skutečnost, že v roce 2000 byl vývoz do Německa sice hodnotově (453,5 mld. korun) zhruba stejný jako úhrn exportů do dalších v pořadí deseti zemí EU, do nichž ČR vyvážela, ale v roce 2007 představoval hodnotu exportu do SRN (762,3 mld. korun) součet vývozů dalších pouze pěti zemí v pořadí.
Metodické vymezení
K porovnání vývoje ekonomiky Německa a dynamiky českého exportu do SRN lze přistoupit ze dvou úhlů pohledu: vyloučíme-li srovnání ročních dat jako pohled příliš povrchní (viz graf 3, kde jsou červeně značena tempa růstu za daný rok) a zaměříme-li se na kvartální vývoj, lze pro sledování dvou křivek použít buď srovnání proti stejnému období předchozího roku anebo srovnání mezikvartální - nezanedbatelnou okolností je v těchto případech dostatečná délka časové řady důležitá pro konstrukci korelací (Studentovo rozdělení). Posledně jmenované porovnání by mělo poskytnout relativně věrný obraz vzájemného vztahu mezi německým HDP a českým exportem na tento trh, protože nejlépe zobrazuje konjunkturní vývoj (ostatně technická recese je definována podle dvou po sobě jdoucích čtvrtletích ekonomického poklesu). Použita jsou data Eurostatu, propočty z údajů v eurech, sezónně očištěno. Součástí této práce není analýza struktur (HDP ani exportu).
Těsnost závislosti vývoje ekonomik
Jak již bylo zmíněno, vlivem hospodářského poklesu v ČR v letech 1997 a 1998 - jímž žádná jiná evropská země v letech 1995-2008 neprošla - je těsnost závislosti mezi cyklickým vývojem ČR a jinými zeměmi, resp. EU, měřená korelačními koeficienty, relativně nízká. Korelace mezi ekonomickým cyklem ČR a Německa podle ročních dat je podle korelačního koeficientu pouze 0,11 a při srovnání s vývojem ekonomiky celé unie dokonce mírně záporná (-0,05), s eurozónou výrazněji (-0,10). Pokud období "očistíme" o léta měnové krize a sleduje těsnost závislosti za obdobní 1999-2008, činí korelační koeficient vývoje české a německé ekonomiky 0,34. Znamená to, že je tu sice vazba silnější než u vývoje ekonomiky ČR a EU 27 (0,20), ovšem zároveň se ukazuje, že podobně rychlé růsty HDP typické pro středoevropské ekonomiky a Pobaltí zvyšují korelaci. Takže ekonomika ČR je vůbec nejvíce korelována s ekonomikou Slovenska (0,80) či Polska (0,65). Korelační koeficient mezi 0,50 a 0,60 vykazuje ekonomika ČR také s vývojem HDP v Lotyšsku, Litvě, Rumunsku a Turecku. Vysoce záporná je naopak korelace s Irskem (-31) a maďarskou ekonomikou (-0,33), což je vůbec nejnižší hodnota korelačního koeficientu ze všech 35 zemí, za něž byl propočet proveden.
Německá recese a český export
Jak je z grafů 5 a zejména 6 patrné, dynamiku českého exportu sice podle mezikvartálních temp růstu zčásti ovlivnila německá recese (graf 4) na přelomu let 2002 a 2003 a její negativní dopad na toto důležité exportní teritorium - Německo vykázalo mezikvartální pokles dokonce už ve třetím čtvrtletí 2001 -, ale pouze ve formě nižšího tempa vývozu českého zboží.
Od roku 2001-2003 byla sice patrná relativně vysoká rozkolísanost mezikvartálních růstů exportu českého zboží do SRN, ovšem v "nejtěžším" období německých poklesů trvajících souvisle tři čtvrtletí (-0,2 %, -0,5 % a -0,2 % ve 4q2002 až 2q2003) byl český export stále v zelených číslech, a to při relativně slušných růstových tempech (srovnatelně +1,7 %, +4,4 % a +4,7 %).
Synchronní propad českého exportu do SRN (-12,7 % mezikvartálně) s poklesem německého HDP (-0,2 mezikvartálně) byl zaznamenán ve 3q2004 - šlo o nejhlubší propad exportu na tento trh ze čtvrtletí na čtvrtletí v celém sledovaném období. S výjimkou 3q2008 se také jedná o jediný kvartál, kdy český export do Německa zareagoval na záporný růst HDP německé ekonomiky. Ovšem ani to není jisté vzhledem k okolnosti, že zmíněnému hlubokému propadu předcházel naopak v předchozím čtvrtletí vysoký nárůst exportu o 20,6 % a tyto změny tak lze s jistou mírou pravděpodobnosti přičíst například obchodně-transakčním podmínkám.
Pro lepší názornost a možnost sledovat trendy je v grafu 6 (dvě osy) v úhrnu uveden vývoj českého exportu do SRN a dynamika německého HDP v mezikvartálních změnách (Pozn.: Porovnání exportu z ČR a vývoje HDP Německa je v grafech i v komentářích textu provedeno poněkud nekonzistentně, a to ve vyjádření exportu z ČR v běžných cenách, ale HDP v reálném vyjádření. Důvodem je snaha po jasném vymezení recese a útlumů německé ekonomiky, které nejsou z vývoje v běžných cenách patrné, protože po celé období 1999-2008 německý HDP se v běžných cenách neocitl v červených číslech. Klouzavé průměry však ukazují zhruba od roku 2001 přibližně shodný vývoj nominálního i reálného HDP Německa. Navíc při propočtu z běžných cen se závěry nezmění, naopak korelace je v tomto případě ještě nepatrně menší.)
Graf 6 také ukazuje důležitou skutečnost, a sice že v období 2q2005 až 4q2006, kdy se německá ekonomika nacházela na trajektorii silných mezikvartálních růstů, nereagoval český export odpovídající dynamikou. Ani v období 1q2007 až 1q2008, kdy již přírůstky německého HDP nebyly tak vysoké, ale stále velmi slušné, český export zboží na německý trh významněji nezrychlil, jak ukazují klouzavé průměry obou sledovaných veličin.
Tato skutečnost může znamenat, že německá ekonomika v růstovém období zřejmě saturuje poptávku v daleko větší míře ze strany tuzemské nabídky a naopak v obdobích poklesů a recese využívá dovozů, které jsou pravděpodobně - i přes klesající cenovou konkurenceschopnost české ekonomiky - pro tamější obchodní partnery nákladově atraktivní. Více by osvětlil podrobnější náhled do struktury exportů.
"Vstupní a povstupní" období ovlivnilo vykázanou meziroční dynamiku
Grafická analýza srovnání dynamiky proti stejnému období předchozího roku v podstatě tyto závěry potvrzuje (graf 7). Je z ní dobře vidět extrémní vývoj zahraničního obchodu ČR s Německem v období kolem vstupu do Evropské unie, kdy český export na německý trh rostl v období 4q2003 až 1q2005 každý kvartál meziročně dvojciferným tempem (přitom poslední tři čtvrtletí 2004 dokonce s přírůstky +37,3 %, 26,6 % a +28,8 %).
Dvojciferných temp dosahoval český export do Německa také v období 1q2001 až 2q2002, kdy stoupal každoročně v průměru o 19,3 %, přičemž německá ekonomika rostla v této době v průměru ročně o 2,9 %. Druhým obdobím dvojciferných růstů exportu z ČR do SRN byla nedávná konjunktura, v níž od 1q 2006 do 3q 2008 rostla německá ekonomika meziročně v průměru o 2,6 %, zatímco český export na německý trh posiloval v tomto období v průměru o 15 %.
Naopak ve slabém období německé ekonomiky, kdy průměrný růst za období 1q2002 až 4q2003 činil -0,2 %, rostl český export na německý trh v průměru tempem +6,1 %. Šlo sice o citelné zpomalení vývozu oproti předchozímu období, ovšem český export do EU 27 se v té době zvyšoval v průměru také "pouze" o 8,1 % a přitom HDP unie rostl průměrným tempem +1,3 %.
Závěr
Přijmeme-li tezi, že mezikvartální srovnání může "nejlépe" zobrazit konjunkturní cyklus tím, že dobře vykresluje krátkodobé změny, pak lze konstatovat, že provázanost českých exportů do SRN s cyklickým vývojem německé ekonomiky nevykazuje výraznou závislost - je dokonce nižší než korelace vývoje ekonomik obou zemí měřená podle dynamiky HDP. Jestliže korelační koeficient mezikvartálních změn českého a německého HDP dosahuje za časovou řadu od 1q2000 do 3q2008 hodnoty 0,35 (od počátku roku 1999 jen 0,29), pak korelace měřící těsnost závislosti českých exportů a vývoje německého HDP činí za uvedené období pouze 0,16.
Naopak vzhledem k váze Německa v českém zahraničním obchodě je další zajímavá korelace, zjišťující těsnost závislosti mezi dynamikou celkových exportů z ČR a vývozu do Německa relativně vysoká (0,87), nikoli však tak vysoká jako u vývozů do EU 27 (0,98). Vývozy na Slovensko korelují s celkovými exporty z ČR méně (0,71), u vývozů mimo EU 27 dosahuje korelační koeficient hodnoty 0,80. Podstatně méně koreluje s celkovými exporty z ČR například export do Maďarska (0,52).
Meziroční dynamika vývozů z České republiky do SRN v poměru k růstu tamějšího HDP ukazuje těsnější závislost (0,38) než doložená dynamika mezikvartální (0,16). Opět však srovnání s korelací českého exportu do zemí EU 27 s ekonomickým cyklem tohoto uskupení (0,60) ukazuje, že vazba českého exportu na německý trh není podle použitého analytického nástroje vazbou fatální.
Analýza za pomoci korelačních koeficientů je z teorie statistiky relativně jednoduchým měřením probírané závislosti. Použitím sofistikovanějšího modelového aparátu ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou bude po odeznění krizového vývoje zkoumána závislost českých exportů na vývoji německé ekonomiky za období zahrnující i rok 2009, resp. část roku 2010 vč. struktur exportů.
Drahomíra DubskáAutorka pracuje v útvaru ekonomicko-statistických analýz ČSÚ
