Mejlni to asap, i když jsi bizi

Jazyk řekne víc než slova.

Každá firma se pozná podle své vlastní kultury a dá se říci, že je v ní nezaměnitelná. Snad nejroztomilejším a zároveň nejvýraznějším specifikem každé firemní kultury, je používání jazyka.

V každém pracovním prostředí spontánně vzniká slang, který je do značné míry odlišný od běžně používaného jazyka. Umožňuje tak silnější identifikaci zaměstnanců se svou sociální skupinou a zároveň vytváří hranice mezi tím „naším“ a tím „cizím“.

V každé firmě má tento slang trochu jinou podobu. Nejčastěji můžeme zaznamenat zvláštní a výrazná slova, slovní obraty, specifické anglikanismy a jiné jazykové zvláštnosti, které člověka nezúčastněného ihned „praští“ přes uši, ale sami aktéři je pokládají za tak samozřejmé, jako že ráno vyjde slunce. Zaměstnanci jedné firmy používají například slovo „cyklit se“, druzí používají v businessové řeči golfovou terminologii (chtějí-li například vyjádřit, že dosáhli vytyčených cílů, říkají, že obrat je „na paru“) a jinde se to zase jen hemží anglickými slovíčky s českou morfologií („hned to čeknu“, „briefnu tě v mítink růmu“, nebo snad „mejlni to asap, i když jsi bizi“). A tak bychom samozřejmě mohli pokračovat dál.

Businessový jazyk má však další zvláštnosti. Tak například z anglosaského světa přejaté používání iniciál pro označení nejvyššího šéfa dané firmy. Ještě nedávno to vyznívalo jako absurdita, dnes je běžnou součásti mluvy v mnoha firmách. Není náhodou na spadnutí doba, kdy zaměstnanci ČEZ budou svého nejvyššího šéfa označovat jako „em ár“ a ministři naší vlády budou mluvit o „džej ef“?

Zajímavá je také situace, kdy se slang přenese do jiných sociálních oblastí daného člověka a ten začne divnými výrazy kontaminovat svou komunikaci i v mimopracovním životě. Kdysi jsem například pracoval s klientkou, která prožívala manželskou krizi, přičemž manžel ji velmi provokoval tím, jaká slova v běžné řeči používal. Viděla v nich přímý vliv jeho zaměstnání a bezprostředně po každém použití slova „mesidž“ hrozila manželská katastrofa. To, že jí manželův slovník připomínal její nespokojenost s tím, že manžela díky jeho práci vídá jen velmi sporadicky, byla samozřejmě věc jiná.

Jiná klientka například ze slovníku svého manžela poznala, že je jí nevěrný. Tuto domněnku si následně ověřila přečtením manželových sms v jeho mobilním telefonu, ale slova, která začal z ničeho nic používat, jej prakticky usvědčila.

Jazyk o nás řekne mnohé. Snad více, než sami chceme slovy říci. A proto je někdy dobré dát si pozor na pusu. Třeba proto, abychom řekli jen to, co chceme říct.