Belgické harakiri, Goldman Sachs a Krugman

Dnes pro začátek dva tipy na čtení, o kterých se ve světě v těchto dnech hodně mluví. Matt Taibbi, „zuřivý reportér" finanční a bankovní krize pro americký hudební (převážně) časopis Rolling Stone uveřejnil zajímavý text o vyšetřování banky Goldman Sachs americkou komisí pro cenné papíry (SEC). Čtení je to vzrušující a zajímavé, nutno však podotknout, že Taibbi nemá GS v lásce a veze se na dosti módní a zlehka bulvární vlně.

Výživné je zvláště toto přirovnání: John Paulson (šéf hedge fondu se kterým GS připravoval strukturovaný dluhopis zvaný Abacus) smíchal hypotéky pro lidi se špatnou kreditní historií s hypotékami ze států Florida, Nevada, Arizona a Kalifornie, tedy těch států, které zažívaly největší cenové pohyby nemovitostí.

Paulson tedy vybral jako sexuální partnery pro návštěvníky „bordelu Goldman" HIV pozitivní drogové uživatele, Haiťany a hemofiliaky a potom si koupil životní pojistku na celou orgii. Goldman celý tenhle jedovatý balík prodal svým zákazníkům jako zdravou investici.

...

Hodně se také mluví o textu Paula Krugmana a Robin Wellsové v The New York Review of Books. Text je vlastně recenzí na knihu Kennetha Rogoffa a Carmen M.Reinhart (Tentokrát je to jinak - Osm století Finančního bláznění). V knize i recenzi se mluví o paralelách právě končící finanční krize s lecčím v historii. Podle Krugmana je důležitá věc, „která je jinak" to, že zatímco krize minulé vedly k nějakým regulatorním závěrům a byly zdrojem poučení, v současné chvíli to vypadá, že se nic takového nezdaří. Finanční bláznovství pokračuje vesele dál.

...

Musím se přiznat, že jsem také patřil k těm, kdo psali něco ve smyslu, že „svržením vlády uprostřed předsednictví", spáchala Česká republika reputační harakiri v přímém přenosu, které by se v civilizovaných zemích na Západě nemohlo nikdy stát.

Ve skutečnosti jsme zdrojem inspirace. Belgické předsednictví, které začne 1. července 2010, přitom také bude řídit prozatimní vláda a to kdoví jestli. A stále se neví, zda král vyhlásí volby nebo ne. A je to nezodpovědné, protože tu je řecká krize a eurozóna stojí možná před rozpadem.

Podoba s českou politikou tu ale není veškerá žádná. Je tu spíše paralela s československou politikou v roce 1992. Tohle je problém rozdělení moci mezi národy čili věčná potíž nefunkční dvojčlenné federace. Každopádně posílí role prezidenta Evropské unie. To je shodou okolností Belgičan, resp. Vlám.