Robin Hood: Embargo na recenzi aneb Když je důvod k panice

Zveme vás na novinářskou projekci, ale o kvalitách daného filmu nesmíte nic napsat, dokud vám to nedovolíme. Tak lze ve zkratce interpretovat požadavek, který autorka tohoto sloupku a všichni ostatní čeští novináři píšící o filmu na počátku týdne obdrželi mailem od nejmenované české distribuční společnosti. Film vidíme v pondělí ráno, embargo na publikování recenze platí do středeční půlnoci.

K tomu nás nabádají, abychom „zapomněli na všechno, co jsme kdy o slavném zbojníkovi Robinu Hoodovi slyšeli, neboť režisérská legenda Ridley Scott nám odvypráví vlastní verzi příběhu.“ A ta bude, soudě z trailerů a masivní marketingové kampaně, asi hodně jiná.

Jako by nestačilo, že se Russell Crowe v líbivě temné sherwoodské variaci na deset let starého Gladiátora (místo trojzubce toulec, luk a šípy, místo římské helmice drátěná košile a vhodně otrhaná lněná kytle) bude o ruku Marianny s tváří Cate Blanchettové ucházet přes dvě a půl hodiny.

Jistě, česká pobočka si embargo na filmovou recenzi nevymyslela – jde o požadavek amerického filmového studia Universal, který za velkorozpočtovým Robinem Hoodem stojí. Ovšem stalo se už nepsaným pravidlem: čím striktnější jsou pravidla pro práci filmového publicisty, tím horší divácký zážitek předkládaný titul slibuje. Nezbývá než doufat, že bude Robin výjimkou potvrzující pravidlo.

Text vychází také v pátečních tištěných HN