Předně bych doporučovala pečlivě posoudit závažnost nedostatků v práci na straně zaměstnance uváděné zaměstnavatelem ve vytýkacích dopisech. Pokud je zaměstnanec opravdu přesvědčen, že k žádnému pochybení z jeho strany nedošlo, že nedostatky jsou zaměstnavatelem pouze účelově smyšleny a že tak není dán důvod výpovědi podle § 52 g) zákoníku práce, tedy že se zaměstnanec nedopustil soustavného méně závažného porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, na které byl navíc v posledních šesti měsících zaměstnavatelem upozorněn, pak bude mít smysl napadnout platnost uzavřené dohody o skončení pracovního poměru. Pro tuto dohodu platí ustanovení občanského zákoníku, které říká, že jakýkoliv právní úkon musí byt učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. V případě, že byl zaměstnanec k uzavření dohody donucen pod pohrůžkou výpovědi, určitě nebyly splněny podmínky pro platnost právních úkonů. Zaměstnanec se tedy může obrátit se žalobou na neplatnost dohody o ukončení pracovního poměru na soud, musí ale počítat s tím, že veškerá svá tvrzení bude muset před soudem prokázat, což bez dostatku důkazních prostředků, zejména svědeckých výpovědí, bude velmi obtížné.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist