Ekologové jsou zatím u teorie, energetici už řeší praxi

Chceme jen obnovitelné zdroje energie, chceme decentralizovanou výrobu, na každou střechu solární panel! Tak velí ekologická hnutí s tím, že distribuční sítě to nějak vydrží, energetici mávnou kouzelným proutkem a celé to zařídí. Energetici ale v žádném případě nespí, jen říkají – místo revoluce raději evoluci. Aby se mohla energetika  dále organicky rozvíjet, je třeba připravit pro nové buňky a orgány v jejím těle i novou centrální nervovou soustavu, která vše bude řídit. To bude vyžadovat zapojení vědy a výzkumu, testování nových technologií v provozu a jejich postupné propojování.  Klasická distribuce a výroba elektřiny + nejmodernější technologie = Smart Grids neboli Energetika 21. století.

Výše zmíněnou evoluci bude nejdříve třeba do detailu vymyslet a domyslet, otestovat a teprve poté začít zavádět. Tak, jako se nové vylepšené druhy v přírodě vyvíjejí pozvolna, i v případě inteligentních sítí se jedná o postupný rozvoj s výhledem na horizont, který se spíše počítá na desetiletí než na jednotlivé roky.

Společnost klade stále větší důraz na ekologičnost a efektivitu ve všech svých činnostech, energetiku nevyjímaje. Na druhé straně se koncept přenosu elektrické energie nijak zvlášť nemění již dobrých sto let. S rostoucí rozmanitostí výrobních zdrojů, požadavky na automatizaci a flexibilitu sítě je jasné, že se stávající koncept bude muset změnit. Jen pro úvod si můžeme půjčit jednu z mnoha definic inteligentní energetické sítě:

Smart Grids neboli "inteligentní sítě" jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, jak v místním, tak v globálním měřítku. Jejich principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli o aktuálních možnostech výroby a spotřeby energie. (Zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Smart_Grids)

Evropská perspektiva?

Jen pro ilustraci – do projektů testování jednotlivých prvků Smart Grids se pouští leckterá evropská energetická společnost, ale jednotná definice či standardizace odvětví zatím neexistuje. Významným podnětem v celoevropském měřítku je nicméně tak zvaný SET Plan (Strategic Energy Technology Plan), jehož cílem je dosažení závazku EU 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě v celé EU do roku 2020 a 20% snížení podílu CO₂ také do roku 2020. Cílovou hodnotou podílu energie z obnovitelných zdrojů pro Českou republiku je 13 % z celkové spotřeby elektrické energie.

V rámci SET Planu se předpokládá činnost Evropské průmyslové iniciativy pro Smart Grids (EEGI). EEGI se zaměřujena demonstrační projekty po celé Evropě. Cílem je vyzkoušet jednotlivé funkční celky Smart Grids. Skupina ČEZ je jediným zástupcem této iniciativy ze střední Evropy. Demonstrační projekty Smart Grids také podporuje Evropská komise v rámci 7. rámcového programu pro vědu, výzkum a inovační technologie (FP7). Legislativa Evropská unie směřuje k tomu, aby v roce 2020 chytrými měřidly disponovalo na 80_% odběratelů.

Co vlastně všechno Smart Grids zvládne?

Společnost ČEZ nastartovala vlastní inovativní projekt Energie 21. století (www.futuremotion.cz), který se kromě aplikovanému výzkumu, decentralizaci výroby a elektromobilitě věnuje i zastřešujícímu tématu – výstavbě inteligentních sítí, které dokáží zajistit distribuci energie v měnících se podmínkách poslední doby. Pilotní projekt Smart region se rozjíždí ve Vrchlabí. Energetici si zde budou zkoušet základní prvky – předně instalují více než 4000 chytrých měřidel v domácnostech. To je první krok k tomu, aby jak domácnost, tak distributor měli v reálném čase informace o spotřebě. Domácnost bude moci prostřednictvím propojení na TV obrazovku sledovat, jak se chová spotřeba okamžitá, denní, týdenní až roční. 

Dalšími kroky je transformace distribuční sítě v regionu, výstavba dobíjecích stanic pro elektromobily, zavedení nových automatizačních a monitorovacích prvků včetně řídícího systému distribuce. Ve finále by se měly přímo integrovat místní spojené výrobny energie a tepla, dále i místní obnovitelné zdroje vodní, případně solární. V horizontu pěti let by se tak část Vrchlabí mohla těšit i na takzvaný ostrovní provoz, který v případě výpadku elektřiny zásobuje region přímo z místních výrobních zdrojů.

Současně se může začít ladit koncept chytrých domácností pomocí tak zvaného Home Area Network (HAN) a dotykových displejů na ovládání 1) spotřebičů – měření spotřeby a ovládání spínání, 2) sdruženého odečtu energií vody, plynu, elektřiny a tepla a  3) sledování dobíjení elektromobilu. Webové rozhraní pro vzdálené ovládání umožní kontrolovat  jednotlivé funkce i mimo domov.

Pro shrnutí lze říci, že Smart Grids je skutečně velkou příležitostí jak evoluční cestou zlepšit část energetiky a udělat jí uživatelsky příjemnější. Je to zároveň příležitost i velká výzva – očekávání jsou obrovská, realizace však bude časově náročná díky komplexnosti řešení. Energetici tak mohou hlásit dobré zprávy – je to technicky možné, pracujeme na tom, ale bude to trvat déle, než by si různí optimisté přáli.

PŘÍNOSY PRO ODBĚRATELE

Schopnost lépe uspokojit růst spotřeby elektrické energie ve společnosti.

Snížení délky výpadků a přerušení dodávek elektrické energie.

Zkvalitnění služeb.

Zvýšení informovanosti o využití elektrické energie a možnosti zefektivnit

spotřebitelské návyky a náklady.

Možnost nastavit si optimální tarify spotřeby podle svých potřeb.

Zvýšení bezpečnosti v případě krizových situací.

ENVIRONMENTÁLNÍ PŘÍNOSY

Při menší spotřebě energie dochází ke snížení emisí CO2.

Smart Grids budou využívat potenciál i z obnovitelných zdrojů energie, jako

jsou fotovoltaické a větrné elektrárny.

EKONOMICKÉ PŘÍNOSY

Úspora nákladů díky rychlejší obnově sítě a efektivnějšímu využívání energie. Nové obchodní příležitosti, např. obchodování s energií na spotovém trhu.

Martin Pavlíček, tiskový mluvčí Skupiny ČEZ a manažer komunikace pro střední Čechy