Ukončení pracovního poměru a neoprávněný postup zaměstnavatele

Dle zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zavinění zaměstnance je povinen prokázat zaměstnavatel a dále je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Pokud zaměstnanec neuzná, že škoda byla způsobena jeho zaviněním, a nelze to ani nijak prokázat, nemůže zaměstnavatel bez dalšího začít strhávat jím určené částky ze mzdy nebo platu, ale musí náhradu škody případně požadovat v soudním řízení. V případě, ke kterému se vztahuje uvedený dotaz, tedy zaměstnavatel nebyl oprávněn postupovat, jak je popsáno. Zaměstnanec (bývalý) se tedy může obrátit na soud se svým nárokem na vyplacení poslední mzdy a dalších částí mzdy, jež mu byly strženy. Pokud v pracovní smlouvě nemá uvedenou celou výši mzdy, která mu byla skutečně vyplácena, měl by vycházet z toho, že odchylka od pracovní smlouvy byla mezi ním a zaměstnavatelem sjednána ústně (pracovní smlouva, aby byla platná, nemusí mít dle zákoníku práce písemnou formu) a v soudním řízením toto prokázat zejména výpisy z účtu, kde bude vidět, kolik mu zaměstnavatel fakticky vyplácel, a dále dopisem od zaměstnavatele, kde sám zaměstnavatelem uvedl, jaká byla výše mzdy, kterou měl zaměstnanci na základě jejich dohody vyplácet. Před případným podáním žaloby bych ale doporučovala obrátit se na právníka, který by znovu zhodnotil situaci na základě konkrétnějších informací.