Hokejisty vítaly v centru Prahy tisíce fanoušků

Na Staroměstském náměstí čekají na hokejisty tisícovky natěšených fanoušků, scházet se tam začaly už krátce po poledni. Z připraveného jeviště vyhrává hudba, teplého počasí využívají stánkaři s pivem.

Popíjející mladíci v národních dresech jsou vděčným objektem fotoaparátů zahraničních turistů, kteří se nechápavě tážou, co že je to tu dnes za slávu. Mnozí z nich mění své plány a čekají na mistry společně s Čechy. Chvíli před třetí hodinou je dav u vytržení - na náměstí konečně přijíždí autobus s hokejisty.

Několik z nich mává příznivcům ze střechy, kapitán Rolinek ve dveřích cloumá s mistrovským pohárem. Hned potom se šampioni přesouvají na pódium. Někteří jdou zpřímá, většina má s koordinací chůze trochu potíže. Televizní komentátor Robert Záruba postupně představuje všechny mistry. Chybí jen Vokoun s Rozsívalem, místo kterých maséři přinesli alespoň fotografie. I ty sklízejí bouřlivý aplaus. Více než hokejisty připomínají náboženské ikony.

Jágr: Bez srdce nikdy nevyhrajeme

Poté si mikrofon berou sami hráči. Někteří z nich by se v roli moderátorů neztratili. Nejvíce mluví Vampola s Klepišem. "Celou dobu jsme věděli, že jste nám věřili. Díky za podporu,“ souká ze sebe střelec prvního finálového gólu. K jásajícím fanouškům mluví i další členové zlatého týmu.

Oslavné pobídky se střídají s vážnějšími proslovy. "Český hokej je opět na prvním místě. A že jsme se tady sešli, to je na tom to nejkrásnější,“ byl dojatý trenér Růžička, který přihlížející vyzval, aby věnovali vzpomínku i před šesti lety zesnulému kouči Ivanu Hlinkovi. "Protože to byl ten největší borec,“ připomněl svého bývalého parťáka.

Možná nejvíc jsou fanoušci zvědaví na Jaromíra Jágra. I na obličeji v poslední době nepříliš veselé hvězdy se ale objevuje úsměv. "Nazdar Praho,“ začne, "chtěl bych říct jen jednu věc. Ať budeme hrát, jak budeme, nikdy nemůžeme vyhrát, pokud nebudeme mít tohle,“ mává Jágr s velkým plyšovým srdcem.

Za pár minut si mikrofon vyžádá od spoluhráčů ještě jednou a žertem vzkazuje budoucímu trenérovi reprezentace: "Po zápase jsme se na večeři dohodli, že jestli na příští mistrovství nepojede stejný tým jako letos, tak nikdo z nás nepojede!“

Na hráčích je vidět, jak si skvělou atmosféru užívají, obrovská masa fanouškům jim dodává sebevědomí. Koukal vyleze na několik metrů vysokou konstrukci pódia, nájezdový specialista Kašpar se zase po vzoru rockových zpěváků nechává unášet nad hlavami obecenstva. Ostatní tančí, popíjejí nebo hážou pivo mezi lidi. Po více než hodině se šampióni trousí do autobusu. Je však těžké si představit, že by oslavy skončily.