V pořadí již sedmá (!) schůzka prezidentů (Janukovyč byl do funkce uveden koncem února 2010) nepřinesla oproti očekávání žádnou senzaci. Po podpisu tzv. Charkovských dohod (levnější plyn výměnou za prodloužení pobytu Černomořské flotile) a překvapivém (zatím)návrhu Vladimíra Putina o možném spojení ukrajinského Naftohazu a ruského plynového gigantu Gazpromu bila ukrajinská opozice na poplach, obviňovala prezidenta Janukovyče ze zrady národních zájmů a varovala před vtahováním Ukrajiny pod moskevská křídla.          

Varování jsou jistě na místě, ale Janukovyčovi and co. je nutné přiznat i kladné body. Kyjev a Moskva dosáhli značných pokroků v oblasti ekonomické, kulturní, vědecké nebo humanitární spolupráce, které jsou nepopiratelně výhodné pro obě strany (obrat mezi zeměmi má vzrůst ze zhruba 40 na 100 miliard dolarů). A za velký úspěch posledního summitu lze rozhodně považovat uzavření dohody o demarkaci státní suchozemské hranice. Tento problém byl dlouhodobě předmětem sporu, ale jak je vidět, když se chce, všechno jde. Navíc jde o jednu z podmínek pro možnost zavedení bezvízového režimu s EU, takže na něm měly zájem obě země. Definitivního řešení se ale země nedobraly ani tentokrát. Zbývá delimitovat mořskou hranici, která je daleko zásadnější (Kerčenský průliv a ostrov Tuzla). Navíc Janukovyčova politika přináší ovoce nečekaně i na jiné frontě. Evropská unie se lekla nového kyjevského kurzu a v současné době Ukrajině nabízí daleko více, než kdy dříve proevropskému Viktoru Juščenkovi.  

Je jasné kdo je v tandemu Janukovyč-Medvěděv šéf. Fyziognomie obou státníků by nás mohla zmást, jenže když Janukovyč označil dosavadní tempo spolupráce za přílišné a neudržitelné a Dmitrij Medvěděv kontroval slovy, že tak se sice pracovat nedá, ale bude se muset, bylo jasno. Moskva se bude jakýmkoli způsobem snažit zabránit integraci Ukrajiny do NATO, mimoblokový status Ukrajiny jí plně vyhovuje. Ale kdyby se Kyjev náhodou rozhodl pro spolupráci s tzv. ODKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti), obranného mechanismu vytvořeného Ruskem, nebude s tím mít Moskva žádný problém a „welcome party“ může proběhnout klidně zítra. A že chce Ukrajina do EU? No prosím. Ale Ukrajina by si měla uvědomit, varoval Medvěděv, že i EU má své problémy. A ruský prezident se nedomnívá, že by se jednalo pro Ukrajinu o vhodnou společnost. Sám Dmitrij Medvěděv se chce ujmout role ochránce ukrajinských práv a bít se za její zájmy. Nabídl proto Kyjevu své služby ve formě zastupování na zasedáních G8 i G20.

Prostor pro ukrajinskou diplomacii se zužuje a Viktor Janukovyč by si měl dát pozor i z jiného důvodu. Varováním by ukrajinskému prezidentovi a vládě mělo být vystoupení prezidenta Medvěděva na rusko-ukrajinském ekonomickém fóru. Ukrajinští podnikatelé i prezident se na Rusku dožadovali přístupu k alternativním zdrojům plynu ve střední Asii. Jenže ty Rusko v podstatě monopolizovalo a nemá proto přirozeně zájem se o ně dělit, ale hodlá je dále prostřednictvím Gazpromu prodávat za ceny, které si stanoví. Dalším problémem pro ukrajinskou stranu je plánovaná výstavba plynovodů South a Nord stream, které mají území Ukrajiny obejít. Dmitrij Medvěděv jednoznačně odmítl veškeré požadavky na zastavení prací. Kyjev má smůlu.

Ve výsledku kyjevský summit sice téměř nic nepřinesl a Ukrajinci se ničeho zásadního nedobyli, ale rozhodně si nemohli nevšimnout, že ústupky Ruska mají své hranice. Kulturní spolupráce versus ruská flotila na Krymu, kam se dnes oficiálně, potom co byli nuceni koncem minulého roku ukrajinské území opustit, vracejí ruští špióni (FSB). Bylo by naivní věřit tomu, že se budou věnovat jen zajišťování ochrany flotily. Viktor Janukovyč si jistě uvědomuje, že Moskva zbytečná přátelská gesta nedělá a už vůbec nepodniká kroky, které by jí uškodily a je proto moudré, že se nevzdává ani spolupráce s NATO.

Během summitu si Viktor Janukovyč pochvaloval déšť, který se na Kyjev snesl. Prý mu prší peníze. Peníze mu jistě napršely, dobrý prezident by je měl i umět proměnit ve štěstí.

 

Alžběta Chmelařová

Autorka je členkou Východoevropského programu AMO

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist