Lidé si ovšem, jak z průzkumu vyplynulo, dostatečně neuvědomují hrozby a dopady jednotlivých rizik. A co víc, mnohdy ani netuší, jaký je princip pojištění rizika, nebo jak v praxi ovlivní výše sjednané pojistné částky samotné pojistné plnění. ČAP v rámci své snahy zvýšit znalosti obyvatel Česka vytvořila sérii podkladů, které mají přispět k jejich vyšší informovanosti a přimět je k zamyšlení nad možnostmi, které jim pojistný trh nabízí. Finančním poradcům mohou být tyto materiály jakýmsi vodítkem ke klientově "duši".
POJIŠTĚNÍ PRO PŘÍPAD ÚRAZU
Úrazy jsou v podstatě běžnou součástí lidského života. Statistiky říkají, že loni lékaři ošetřili na následky úrazu každého pátého občana ČR. Přesto ani toto nejčastější riziko si v rámci životního pojištění zdaleka nepojistí každý. Jde buď o podcenění rizika, ono rozšířené a ošidné "mně se přece nemůže nic stát", nebo neznalost pojistných produktů, které mohou pomoci důsledky úrazů lépe zvládnout.
CO SE NA TRHU NABÍZÍ?
V rámci pojištění pro případ úrazu lze vždy uzavřít pojištění trvalých následků. Na pojistné plnění vzniká nárok, pokud úraz, ke kterému v době trvání pojištění došlo, zanechá trvalé následky. Pojišťovna pak vyplatí jednorázové plnění ve výši příslušného procenta ze sjednané pojistné částky pro případ trvalých následků. Toto procento odpovídá stupni trvalého poškození. Pokud má klient k tomuto pojištění sjednáno ještě takzvané progresivní plnění, navýší pojišťovna adekvátně pojistné plnění až na pětinásobek.
POJIŠTĚNÍ DOBY NEZBYTNÉHO LÉČENÍ
Součástí pojištění pro případ úrazu může být dále pojištění doby nezbytného léčení. Je praktické si jej sjednat. Pojistné plnění se vyplácí v souladu s pojistnými podmínkami dané pojišťovny formou denního odškodnění za každý den doby léčení nebo ve výši příslušného procenta ze sjednané pojistné částky, anebo pojišťovna vyplatí předem stanovenou částku za daný úraz.
Pojištění pro případ smrti následkem úrazu je jeho další součástí. Při něm vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku pro případ smrti úrazem osobě uvedené v pojistné smlouvě (tzv. obmyšlená osoba). Pokud je úrazové pojištění sjednáno v rámci životního pojištění a pojištěný zemře v důsledku úrazu, dochází k pojistnému plnění jak z životního, tak i úrazového pojištění.
Pojišťovny nabízejí i další možnosti rozšíření pojistné ochrany, například připojištění drobných úrazů nebo připojištění hospitalizace následkem úrazu. Pojištění pro případ úrazu lze sjednat v rámci životního pojištění, ale i samostatně.
JAKÁ JE OPTIMÁLNÍ POJISTNÁ ČÁSTKA PRO POJIŠTĚNÍ ÚRAZU?
Pojištění úrazu slouží zejména k dorovnání finančních ztrát, které nastanou v souvislosti s úrazem. V případě samostatně sjednaného úrazového pojištění doporučuje ČAP stanovit pojistnou částku na smrt úrazem ve výši dvou až pětinásobku ročního příjmu. Pokud se sjednává v rámci životního pojištění, postačí stanovit pojistnou částku jen v poloviční výši (pojistné plnění se sčítá).
Modelový příklad úrazu s trvalými následky:
25letý muž, registrovaný sportovec (treking), absolvent v IT sféře, plat 20 000 Kč měsíčně. Má uzavřeno úrazové pojištění s tímto rozsahem: pojistná částka na smrt 500 000 Kč, trvalé následky 2 000 000 Kč s progresivním plněním, doba nezbytného léčení 100 000 Kč. Celkové roční pojistné činí 7000 Kč.
Při jízdě na kole má havárii, při které si způsobí úraz kyčelního kloubu. V pracovní neschopnosti je 5 měsíců a úraz zanechá trvalé následky - omezení pohyblivosti.
Po dobu pracovní neschopnosti pobírá jen nemocenské dávky ze státních zdrojů ve výši 10 680 Kč. Měsíční příjmy celkem klesnou o 9320 Kč.
Po vyléčení je mu vyplaceno pojistné plnění přibližně ve výši 42 000 Kč (42 % z 100 000 Kč, přičemž 42 % je ohodnocení úrazu podle tabulek).
Za dva roky po úrazu mu jsou vyplaceny trvalé následky přibližně ve výši 1 200 000 Kč (30 % ze 4 000 000 Kč. 30 % je ohodnoceno podle tabulek a pojistná částka byla navýšena na dvojnásobek díky sjednanému připojištění progresivního plnění).
RIZIKO ZÁVAŽNÉHO ONEMOCNĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Pouhých 17 % majitelů životního pojištění má sjednanou pojistnou ochranu pro případ závažného onemocnění. To je další skutečnost, již odhalil průzkum, který pro ČAP loni v závěru roku zpracovávala agentura Ipsos Tambor.
Příčinou je, jak ukázala anketa, malá orientace lidí v produktech životního pojištění a principech i praktických přínosech pojištění jednotlivých rizik. Infarkt, rakovina, cévní příhoda a další onemocnění jsou bohužel choroby, které ohrožují každého. Toto riziko lze připojistit v rámci každého produktu životního pojištění. Jedná se o připojištění, které nelze samostatně sjednat. Nárok na výplatu pojistného plnění ve výši sjednané pojistné částky je v případě stanovení diagnózy závažného onemocnění. Podmínkou je, že k onemocnění došlo poprvé, a že uplynula tzv. čekací lhůta, která trvá zpravidla 3 měsíce od sjednání pojištění.
CO SE ROZUMÍ ZÁVAŽNÝM ONEMOCNĚNÍM?
Rozsah a přesná specifikace stadia onemocnění určují vždy pojistné podmínky, které se u různých pojišťoven liší. Zpravidla je však nárok na pojistné plnění při diagnózách, jakými jsou například infarkt myokardu, rakovina, náhlá cévní mozková příhoda (mozková mrtvice), totální ledvinové selhání, operace aorty, slepota, hluchota, transplantace životně důležitých orgánů, nitrolební nádor, operace věnčitých tepen, roztroušená skleróza.
Pojistné plnění se vyplácí ve výši nastavené pojistné částky bez ohledu na náklady spojené s léčbou. Klient se sám může rozhodnout, zda peníze využije na zaplacení nadstandardní léčby, na rehabilitaci nebo na nezbytnou rekonvalescenci. Částku ale může využít i na pokrytí případných závazků či jiných nákladů rodiny.
JAKOU STANOVIT VÝŠI OPTIMÁLNÍ POJISTNÉ ČÁSTKY?
Výši pojistné částky si klient stanoví při sjednání pojištění podle uvážení, obecně je vhodné stanovit optimální pojistnou částku ve výši 50 % z pojistné částky na smrt. Pojištění lze sjednat i dodatečně ke každé smlouvě životního pojištění.
Modelový příklad:
Rozvedená 30letá žena, podnikatelka s příjmem 40 000 Kč a 2 dětmi ve věku 7 a 5 let si uzavřela kapitálové životní pojištění do 65 let. Rozsah jejího pojištění je následující: pojistná částka na smrt a dožití 1 000 000 Kč, připojištění závažných onemocnění s pojistnou částkou 500 000 Kč, připojištění pracovní neschopnosti od 15. dne ve výši 680 Kč denní dávky. Celkové pojistné činí 2800 Kč měsíčně.
Po pěti letech trvání pojištění je jí diagnostikována rakovina. Musí se podrobit operaci a následné léčbě.
Začne pobírat nemocenské dávky ve výši 17 790 Kč a dávky z životního pojištění ve výši 680 Kč denně, tj. 20 400 Kč měsíčně. Měsíční příjmy zůstanou téměř zachovány.
Zároveň je jí vyplacena pojistná částka za závažné onemocnění ve výši 500 000 Kč. Tato finanční hotovost jí pomůže např. k zajištění nadstandardní péče při léčbě nebo k udržení firmy.
Po roce se paní vrací do pracovního procesu.
Při dožití pojištění je jí vyplacena částka 1 000 000 Kč.
RIZIKO INVALIDITY V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Tři čtvrtiny Čechů jsou optimisté. Při sjednání životního pojištění nevyužily možnost připojištění rizik. Jedním z nich je riziko invalidity. Zajistit se proti němu je vhodné nejen pro osoby, na kterých je rodina finančně závislá. Nečekanou invaliditu způsobenou vážným úrazem nebo onemocněním finančně pocítí každý, kdo byl zvyklý na pravidelný příjem, z něho plynoucí životní úroveň a v neposlední řadě soběstačnost.
POJIŠTĚNÍ INVALIDITY
Riziko invalidity lze připojistit v rámci každého produktu životního pojištění. Jedinou podmínkou pro výplatu pojistného plnění z tohoto pojištění je přiznání invalidního důchodu ze státního systému. Při sjednání pojištění je nutné si nastavit i způsob výplaty pojistného plnění. Produkty životního pojištění umožňují vyplacení tzv. důchodu formou jednorázové částky anebo formou ročního důchodu. U možnosti ročního důchodu si pojištěný může zvolit frekvenci výplaty, například měsíčně, čtvrtletně nebo jednou za půl roku. Pojištění invalidity nelze sjednat samostatně, a proto se často označuje jako připojištění.
JAKÁ JE OPTIMÁLNÍ ČÁSTKA PRO ROČNÍ DŮCHOD?
Pojištění invalidity slouží zejména k zachování měsíčních příjmů pojištěného. Optimální sjednaná částka by tedy měla odpovídat rozdílu, o který klesne pravidelný roční příjem v případě přiznání invalidního důchodu. Výši vyplaceného invalidního důchodu ze státního systému lze zjistit z kalkulaček umístěných např. na www.mpsv.cz. Rovněž ji mívají k dispozici pojišťovací zprostředkovatelé.
ZPROŠTĚNÍ OD PLACENÍ PŘI PŘIZNÁNÍ INVALIDNÍHO DŮCHODU
Základem pojištění invalidity je zproštění od placení. Ve chvíli, kdy je pojištěnému přiznán plný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, povinnost hradit běžně sjednané pojistné pro něj zaniká, přičemž se mu zachovávají všechny nároky, které z pojištění vyplývají. Po dobu zproštění však není možné provádět v pojistné smlouvě jakékoli změny. Je vždy výhodnější sjednat pojištění invalidity při sjednání životního pojištění. Ke každé smlouvě lze však dodatečně připojistit.
Modelový příklad:
35letý muž, manažer firmy s příjmem 50 000 Kč měsíčně má manželku na mateřské dovolené s 2letým synem. Má uzavřené investiční životní pojištění do 60 let s pojistnou částkou na smrt ve výši 2 500 000 Kč, s připojištěním trvalých následků včetně progresivního plnění - pojistná částka 2 000 000 Kč, invalidní důchod v důsledku úrazu ve výši 240 000 Kč a zproštění od placení. Celkové pojistné činí 5000 Kč měsíčně.
Při autohavárii, kdy mu nedal na křižovatce přednost druhý řidič, si poranil páteř a je trvale upoután na invalidní vozík. Za půl roku mu byl přiznán plný invalidní důchod.
Po úrazu začne pobírat nemocenské dávky ve výši 19 590 Kč po dobu 6 měsíců. Protože nemá sjednáno pojištění pracovní neschopnosti, příjmy rodiny klesnou o 30 410 Kč.
Po 6 měsících začne pobírat plný invalidní důchod ve výši 15 000 Kč a k tomu invalidní důchod z investičního životního pojištění ve výši 20 000 Kč (240 000: 12, zvolena varianta měsíční výplaty). Měsíční příjmy klesnou celkem o 15 000 Kč.
Je zproštěn od placení, tzn. že pojištění nadále trvá bez plateb pojistného. Při dožití je mu vyplacena hodnota pojištění (předpokládaná výše 1 000 000 Kč).
Za trvalé následky obdrží přibližně jednorázové plnění ve výši 3 600 000 Kč.
POJIŠTĚNÍ DENNÍCH DÁVEK PŘI PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO HOSPITALIZACI
V rámci životního pojištění lze mít ošetřená i rizika denních dávek při pracovní neschopnosti nebo hospitalizaci. Tuto skutečnost podle citovaného průzkumu ČAP vědí jen 2 % z těch, kteří mají životní pojištění sjednané. Přitom pojistit si denní dávky v případě nemoci nebo hospitalizace v aktuální ekonomicky nepříznivé době je více než prozíravé. Jen za rok 2008 bylo hospitalizováno v ČR téměř 2,3 milionu pacientů. Přesto průzkum ČAP prokázal, že toto pojištění klienti téměř nevyužívají, neboť o něm nevědí.
POJIŠTĚNÍ DENNÍ DÁVKY PŘI PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
U tohoto typu pojištění si klient zvolí výši denní dávky, kterou chcete pobírat v době, kdy bude v pracovní neschopnosti. Výše této dávky je limitována, neboť v součtu s dávkami vyplácenými od státu nemůže přesáhnout jeho měsíční příjem. Volitelná je i doba, od které pojištěný chce, aby mu dávka byla vyplácena (od 15., 29., 36. dne nemoci). Toto pojištění ČAP doporučuje uzavřít i OSVČ, které nejsou nemocensky pojištěny. Vyplacené pojistné plnění pak činí součin denní dávky a počtu dnů pracovní neschopnosti.
POJIŠTĚNÍ DENNÍ DÁVKY PŘI HOSPITALIZACI
Tento druh pojištění klientovi zaručí výplatu sjednané denní dávky po celou dobu pobytu v nemocnici. Výši denní dávky si stanoví sám podle svých potřeb a může ji využít k úhradě zdravotnických poplatků nebo nadstandardních služeb poskytovaných v nemocnici. Při sjednání pojištění ČAP doporučuje informovat se, zda se pojištění vztahuje na jakoukoli hospitalizaci nebo jen na hospitalizaci související s úrazem.
JAKÉ JSOU DOPORUČOVANÉ POJISTNÉ ČÁSTKY?
Pojištění denních dávek pro případ pracovní neschopnosti slouží zejména k zachování měsíčních příjmů pojištěného. Doporučovaná denní dávka (krát 30 dní) by tedy měla odpovídat rozdílu, o který pojištěnému klesne pravidelný měsíční příjem v případě, že bude práce neschopný. Orientační výši nemocenských dávek ze státního systému lze zjistit z kalkulaček umístěných např. na www.mpsv.cz. Rovněž ji mívají k dispozici pojišťovací zprostředkovatelé.
Pojištění lze sjednat samostatně nebo v rámci sjednání životního pojištění. Nabídky jednotlivých pojišťoven se liší v závislosti na konkrétních pojistných podmínkách.
Modelový příklad:
Žena, 30 let, manažerka s příjmem 40 000 Kč si uzavřela investiční životní pojištění do 65 let. Rozsah jejího pojištění je následující: pojistná částka na smrt 1 000 000 Kč, připojištění pracovní neschopnosti od 15. dne ve výši 680 Kč denní dávky. Celkové pojistné činí 2000 Kč měsíčně, z toho pojistné na riziko denních dávek při pracovní neschopnosti činí 320 Kč.
V případě pracovní neschopnosti začne pobírat nemocenské dávky ze státního systému ve výši 17 790 Kč a dávky z životního pojištění ve výši 680 denně, tj. 20 400 Kč měsíčně. Měsíční příjmy zůstanou téměř zachovány.
RIZIKO SMRTI V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Smrt je riziko, které ohrožuje každého, bez ohledu na věk nebo aktuální zdravotní stav. Zajistit své blízké pro tento případ je velmi důležité zejména v případě, že je na pojištěném rodina finančně závislá. Pádným důvodem je i splácení hypotéky, úvěru, leasingu. Zabezpečit riziko smrti si primárně klade za cíl životní pojištění, a to v rámci všech nabízených variant produktu. V případě smrti pojištěného bude obmyšleným osobám vyplaceno pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky pro případ smrti.
NA JAKOU ČÁSTKU SE POJISTIT PRO PŘÍPAD SMRTI?
Pro správné nastavení výše pojistné částky je nutné, aby si každý vyhodnotil míru svého rizika. Její výše je vždy individuální a záleží na konkrétních potřebách a možnostech každého. Podle stávajícího životního standardu by si měl každý zvážit, jaký objem finančních prostředků a kolik času by jeho rodina potřebovala, aby se s výpadkem příjmů výdělečně činného člena rodiny vypořádala a podle toho si vypočítat, na jakou pojistnou částku by se měl pojistit. Pojistná částka je definována v pojistné smlouvě a bývá základem pro výpočet pojistného.
RODINA JE NA MNĚ FINANČNĚ ZÁVISLÁ...
Pro případ zabezpečení rodiny standardně ČAP doporučuje sjednat pojistnou částku na smrt přibližně ve výši trojnásobku ročního platu. Znamená to, že pokud je klientova měsíční mzda 20 000 Kč, měla by pojistná částka na smrt odpovídat přibližně 720 000 Kč, pokud není rodina zatížena dalšími finančními závazky.
Modelový příklad:
Muž, 32 let, pracovník ve státní správě, plat 35 000 Kč měsíčně uzavře životní pojištění s pojistnou částkou na smrt 1 200 000 Kč. Oprávněnou osobou je manželka. Celkové měsíční pojistné činí 1000 Kč.
Po 6 letech trvání pojištění zemře v důsledku autohavárie.
Manželce, která je v tu dobu na mateřské dovolené spolu se dvěma dětmi, vznikl nárok na vyplacení částky 1 200 000 Kč, která jí pomůže nenadálou situaci řešit.
SPLÁCÍM HYPOTÉKU ...
V případě, že je pojištěný zatížen hypotékou nebo jinými finančními závazky, doporučuje ČAP sjednat pojistnou částku na smrt minimálně ve výši hypotéky nebo úvěru, aby tak pozůstalí mohli závazky vyrovnat. Přestože finanční společnosti mnohdy stačí ručit samotnou nemovitostí, pojištění představuje jistotu, že rodina nepřijde o střechu nad hlavou.
Modelový příklad
Žena, 40 let, prodavačka, plat 15 000 Kč, splácí úvěr ze stavebního spoření ve výši 3000 Kč měsíčně (celková výše úvěru je 250 000 Kč). Nemá uzavřeno životní pojištění, má sjednáno pouze úrazové pojištění s tímto rozsahem: pojistná částka pro případ smrti úrazem 200 000 Kč, trvalé následky 500 000 Kč. Měsíční pojistné činí 180 Kč. Ve 43 letech je jí diagnostikována leukémie, v jejímž důsledku zemře. Pozůstalí budou muset doplatit úvěr ze stavebního spoření. Pojistná částka pro případ smrti nebude vyplacena, neboť v rámci úrazového pojištění je kryto jen úmrtí v důsledku úrazu a ne nemoci.
JAK BY MĚLA BÝT RIZIKA NASTAVENA OPTIMÁLNĚ?
Klientka si měla uzavřít například rizikové životní pojištění na dobu 10 let (doba shodná s dobou splácení úvěru) s pojistnou částkou na smrt ve výši 250 000 Kč, za které by zaplatila 150 Kč měsíčně.
POJISTNÉ PLNĚNÍ
Smrtí pojištěného vzniká nárok na výplatu sjednané pojistné částky obmyšlené osobě, kterou je nutno blíže specifikovat v pojistné smlouvě. Identifikovat ji lze jménem nebo vztahem k pojištěnému. Obmyšlenou osobou může být jak fyzická, tak právnická osoba nebo nemusí být určena. Vyplacená pojistná částka pro případ smrti nespadá do dědického řízení a ani nepodléhá povinnosti zdanění.
Zdroj: ČAP
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



