Proč drží starosta malé obce nedaleko Atén hladovku

Co má společného proslulý Atéňan z doby Perikla se současnou finanční krizí a s reformou řecké veřejné správy? V polovině pátého století před naším letopočtem byl Kallikrates slavný architekt. Podle Plutarcha pracoval spolu s Iktinosem na výstavbě Parthenonu. Soudě podle toho, co za celý život vykonal a čehož valná část je k vidění v jeho rodném městě,uspěl s řadou projektů. Smaže snad některé jeho úspěchy nynější reforma obcí, která po něm dostala jméno?

Je ohlašována jako jako největší reforma obecní správy a má za cíl místní úřady zcela změnit – a také ušetřit pár miliard eur.

Plán je takový: zredukovat počet obecních správ z nynějších 1034 na 325, počet prefektur z 56 na 13 a sloučit 6000 obecních společností do 2000. Územní rozvoj, doprava a ochrana životního prostředí, které se dosud projednávaly centrálně, se mají řešit na místní úrovni. To obsahuje návrh, který již schválil parlament. Aby se však mohl stát zákonem, musí být prodebatován jeden jeho paragraf za druhým, což se právě nyní děje. Plán prosazuje ministr vnitra Jannis Ragoussis, který je ministrem poprvé a je znám svou tvrdohlavostí. Když mu předseda parlamentu vyčítal, že nebere ohledy na vztahy lidí k jejich místní hsitorii – tím mínil zvláštní zájem o pocity lidí v jeho domácí prefektuře Kastorii – Ragoussis ledově odpověděl: „Jsem si jist, že panu předsedovi by se hnusilo, kdybych chtěl zajistit výhody pro svůj volební obvod.“

„Zásadní reforma místní správy je nevyhnutelná bez ohledu na finanční krizi,“ říká Vicky Kocanopoulová, která pracuje jako úřednice v athénském regionu a má dost zkušeností s tím, jak funguje státní správa jinde ve světě. „Je neefektivní a vysoce nákladné vydržovat tak velkou byrokracii,“ tvrdí, „ víme to už léta, stejně jako víme, že místní úřady jsou zdrojem velké korupce.“

O Kallikratovi si myslí, že je ještě málo radikální. „Mělo by být ještě méně místních správ v oblasti tak velkých měst jako Atény nebo Soluň. Protože počítačové a internetové spojení ještě nefunguje po celé zemi, tak lidé, kteří žijí v odlehlejších vesnicích, budou odříznuti od místních úřadů.“

Proč Kallikrates není radikálnější? „Nejspíše proto, že by to vyvolalo ještě větší odpor než dosud.“

„Mnozí starostové si zvykli používat svou moc, aby zajistili výhody svým voličům a a aby se během toho procesu sami obohatili. Skutečnost, že co se týče fondů záviseli na ústřední vládě, jim dávala přiležitost stavět se jako obhájci svých volebních obvodů, kteří dokázali získat co nejvíce od špatné vlády ve prospěch vlastních lidí“. Ve většině případů to znamenalo vytváření nadbytečných pracovních míst.

Budou nyní zrušena? „Myslím, že je to nevyhnutelné, přinejmenším co se týče lidí, kteří pracovali pro místní úřady na částečný úvazek.“ Je třeba mít na mysli tradici, podle níž ten, kdo pracoval ve veřejném sektoru na částečný úvazek, později získával úvazek plný.

Tím se také dá vysvětlit většina reakcí na Kallikrata. Někteří starostové se neradi vzdávají svých špatných návyků, další si myslí, že v sázce je osud jejich místní historie a jiní se zase odmítají, aby se jejich obce spojovaly s těmi zadluženými, kterých je bezpočet.

To je ostatně důvod, proč se starosta malé obce Elliniko pár kilometrů od Atén rozhodl k hladovce. „On sám odvádí dobrou práci a nechce nést náklady za nedalekou obec Arygroupoli, která je zkorumpovaná a předlužená,“ říká Vicky Kocanopoulová. „Na druhé straně je tu zeměpis. Starosta je občanem této země a ne pouze území o několika čtverečných kilometrech.

Text vyšel ve zkrácené verzi v HN