Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru?

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele stanovené zákoníkem práce patří zaplacení mzdy zaměstnanci za provedenou práci, v plné její výši a to ve lhůtě její splatnosti. Splatnost může být sjednána kolektivní nebo individuální smlouvou (např. pracovní smlouvou nebo dohodou o mzdě), případně může být splatnost, resp. výplatní termín stanoven vnitřním předpisem zaměstnavatele. Není-li takto určena, dle příslušných zákonných ustanovení je mzda splatná do konce měsíce následujícího po vykonání práce.

Výpověď z pracovního poměru jako zaměstnanec můžete podat vždy, buď s udáním důvodu, nebo i bez udání důvodu, kdykoliv a zcela nezávisle na případném vyplacení či nevyplacení mzdy. V případě výpovědi ze strany zaměstnance (a to jak s udáním důvodu, tak bez udání důvodu) však nevzniká nárok na odstupné. Ve vašem případě proto doporučuji spíše okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu/plat nebo náhradu mzdy nebo platu nebo jakékoliv jejich části do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (přičemž v tomto případě se termínem splatnosti rozumí zákonem stanovená splatnost - tj. do konce měsíce následujícího po vykonání práce) můžete okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 písm. a) zákoníku práce. S tímto okamžitým zrušením pracovního poměru je spojen nárok zaměstnance na odstupné. Odstupné činí trojnásobek průměrného výdělku, není–li kolektivní smlouvou, individuální smlouvou nebo dohodou, příp. vnitřním předpisem zaměstnavatele stanoveno odstupné vyšší. V tomto případě jde o okamžité zrušení pracovního poměru, tj. neběží žádná výpovědní doba, zaměstnanec již dále nedochází na pracoviště a nevykonává pro zaměstnavatele práci a tudíž mu ani za tuto dobu nevzniká nárok na mzdu (jako při výkonu práce během výpověďní doby).

Pokud by vám po rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel nevyplatil mzdu za dobu výkonu práce, případně odstupné, ačkoliv není v insolvenčním řízení, doporučuji vyzvat jej písemně ke splnění jeho zákonné povinnosti s uvedením lhůty pro zaplacení. Dopis doporučuji odeslat doporučenou poštou, případně s tzv. dodejkou/doručenkou pro prokázání jeho doručení zaměstnavateli.

Nebude-li v poskytnuté lhůtě zaměstnavatelem odstupné a/nebo dlužná mzda zaplacena, můžete se obrátit na inspektorát práce místně příslušný podle sídla zaměstnavatele. Inspektoráty práce ze zákona kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů v pracovně právních vztazích, včetně předpisů o odměňování a vyplácení náhrad zaměstnanců. Zároveň mohou uložit opatření k odstranění nedostatků a určit lhůtu k jejich odstranění, rozhodují o přestupcích nebo správních deliktech a případně též o uložení pokuty.

Nebude-li zaměstnavatel respektovat opatření uložené inspektorátem práce, lze se domáhat nároků žalobou k příslušnému soudu podle sídla zaměstnavatele v občanskoprávním řízení. V tomto řízení je možné vedle zaplacení dlužné mzdy požadovat i zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky a náhrady nákladů tohoto řízení.

Pokud zaměstnavatel nevyplácí mzdu či jiné finanční nároky více zaměstnancům, mohou podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. V případě prohlášení insolvence na zaměstnavatele jsou zaměstnanci, kterým nebyla vyplacena mzda a jiné zákonné finanční nároky, oprávněni obrátit se na místně příslušný úřad práce s žádostí o vyplacení těchto dlužných částek. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele umožňuje při insolvenci zaměstnavatele uspokojit mzdové a ostatní nároky pracovníků ze státních prostředků, a to za dobu 3 měsíců. Zaměstnanec může na úřadu práce požadovat nejen mzdu včetně příplatků za případné přesčasy, práci v noci, ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, ale i odstupné a náhradu mzdy, které náležejí z pracovního poměru, nebo odměnu vyplývající z dohody o pracovní činnosti. Jiné než mzdové nároky (např. náhrada škody, cestovní náhrady) se podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele neposkytují.

V případě rozvázání pracovního poměru, pokud se vám nepodaří najít návazně jiné vhodné zaměstnání, doporučuji přihlásit se na pracovním úřadě bez zbytečného odkladu do evidence uchazečů o zaměstnání s doložením potvrzení o zaměstnání, jehož součástí je zejména tzv. zápočtový list. Vedle pomoci s vyhledáním jiného vhodného zaměstnání vám bude příslušným úřadem práce přiznán i nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti, pokud budete splňovat podmínky stanovené příslušnými právními předpisy. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období ( 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, s případným započtením náhradní doby zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. O poskytnutí podpory v nezaměstnanost musíte požádat příslušný úřad práce a ke dni případného přiznání podpory v nezaměstnanosti nesmíte být poživatelem starobního důchodu.