Co si myslí Lajka o Velkém třesku?

O tom, jaká témata se chystá zpracovat populární štáb mentálně hendikepovaných pod jejím lektorským vedením,  píše dokumentaristka Linda Jablonská, vítězka programu Nadace Vodafone Rok jinak ve svém dnešním příspěvku.

Moji pražští studenti dokončili natáčení předvolebního dokumentárního filmu, odvolili a teď už nezbývá než se modlit, aby to všechno (ve střižně i na politické scéně) dopadlo dobře.

Doku dílna ale pokračuje – dostali jsme totiž zajímavou nabídku natáčet další videa pro internetový magazín Čilichili. Nejdřív jsem se trochu bála, že nebude o čem točit, ale studenti moje obavy rozhodně nesdíleli a hned na první dílně ze sebe začali o překot sypat nápady. Nakonec jsme se rozhodli pro téma mnohokrát zpracované a přesto originální (v pojetí lidí s mentálním hendikepem je totiž originalita zaručena):  Velký třesk a vesmír.

Naši věrní fanoušci tuší, že vesmír, mimozemské civilizace a vznik života (potažmo prvních lidí, komunistů atd.) patří mezi hlavní okruhy zájmu hvězdy Inventury, Aleše Koudely. A byl to samozřejmě právě Aleš, kdo s Velkým třeskem přišel. Studenti si zvolili zajímavou strukturu reportáže – rozhovory s kvalifikovanými respondenty budou střídat ankety s lidmi na ulicích a krátké animace. A jelikož naše cíle nejsou rozhodně nízké, seznam respondentů se začal hned po první hodině rozvíjet skutečně zajímavě. Posuďte sami: Vladimír Remek, Jiří Grygar, jeptiška z kláštera, pes Lajka (před odletem)... Nestíhala jsem nápady zaznamenávat, nicméně se mi podařilo obsadit mého vlastného psa do role Lajky a to přesto, že je mužského pohlaví a poněkud subtilnější konstrukce.

Na další hodině jsme se dostali k zajímavému tématu. Studenti se začali mezi sebou přít, zda za vznikem naší planety stojí Bůh nebo souhra fyzikálních okolností, které zapříčinily Velký třesk. Znovu jsem si uvědomila úžasnou výhodu lidí s mentálním hendikepem. Bezprostřednost, se kterou kladou otázky svému okolí i sami sobě, je závratně osvobozující a inspirující.

P. S. Koho by zajímal krátký dokument z Chotěšic, o kterém jsem psala minule, může se podívat.