Směnky nejsou dluhopisy

Papír jako papír. A hovoří-li se o papíru cenném, zdá se být tato "cennost" dána spíše bonitou emitenta než názvem. Aspoň si to myslí leckterý investor. Je tomu ale opravdu tak?

Na trhu se objevují směnky vystavované podobným způsobem, jako se např. vydávají dluhopisy. Investor jejich koupí půjčí "emitentovi" peníze a po čase je uplatněním směnky získá zpět s nějakým zhodnocením. Směnky jsou stejně jako dluhopisy cenným papírem, s jehož držením je spojeno právo na výplatu jisté částky. V tom ale jejich podobnost začíná a končí. U dluhopisů se předpokládá hromadné vydání a následné obchodování. Naopak směnka je konstruována jako instrument navýsost individuální.

Jestliže je tedy nabízeno uložení volných prostředků do hromadně vydávaných směnek, mělo by to být důvodem pro zostření pozornosti. Ne že by na tom samo o sobě bylo něco a priori závadného - poněvadž však obojí slouží k jinému účelu, není zde úplně jednoduchá odpověď na otázku příslušného právního režimu. Jinak - i sekerou lze zorat pole, ale z hlediska určení i omezení se dostaneme na půdu s ne zcela jasnými případnými následky.

Na první závažné téma narazíme, pokud se v podmínkách příslušného programu dočteme, že směnky jsou kupovány. Aby tomu tak mohlo být, musely by být nejdříve vystaveny v souladu s příslušnými požadavky, tj. staly se majetkem prvního nabyvatele. Koupě tedy není emise a pokud by klient programu měl být prvním nabyvatelem, nejednalo by se ve skutečnosti o koupi.

Pro převod směnek také platí určitá pravidla odlišná od dluhopisů. Zejména je ale důležité, zda směnka může být vystavena bez příslušného právního důvodu (jako pouhý "investiční" nástroj). Obecně sice platí, že důvod vystavení u ní z hlediska povinnosti za směnku zaplatit není důležitý. Nicméně ve vymezených případech jistou příležitost k námitkám při vymáhání pohledávky dává. A absolutní absence právního důvodu vystavení směnky problémem je - taková směnka vystavená třeba z žertu vymahatelná není, přinejmenším ve vztahu k prvnímu nabyvateli.

Shrnuto a podtrženo - nabytí směnky v programu organizovanému finanční institucí je ve skutečnosti zpravidla půjčkou zajištěnou směnkou, spíše než koupí směnky. Právní, regulatorní a daňové souvislosti jsou pak dány spíše tímto faktem, než názvem dotyčného "produktu". Se všemi výhodami a nevýhodami s tím spojenými.

Při následném převodu směnky je pak nutné se zabývat otázkou, co se stane s "podléhající" (např. úvěrovou) pohledávkou mezi vystavovatelem směnky a investorem. Pro leckoho to může být otázka hodně nečekaná.

Text vyšel také v HN