Šampioni dorazili domů a fanoušci se jich nemohli nabažit. Triumfální jízda španělských fotbalistů po zisku titulu mistrů světa se v ulicích Madridu protáhla do nočních hodin. I přes vysoké teploty kolem 36 stupňů Celsia křižovali hráči hlavní tepny španělské metropole v otevřeném autobusu celé čtyři hodiny.

Fanoušci mezitím sváděli boj o kousek stínu. Nicméně dusné počasí nemohlo nikomu v červeném tričku, žluté kšiltovce a s vlajkou omotanou kolem pasu vzít ani nejmenší chuť vydržet a zamávat osobně národnímu týmu.

"Iker!" "Ne. Iniesta!" dohadovaly se o tom, kdo je lepší hráč, dvě mladé dívky pomalované od hlavy až k patě ve španělských barvách s nápisy jmen svých favoritů - brankáře Casillase a střelce vítězného gólu ve finále MS Iniesty - po celém těle.

Poblahopřál i starosta

Ovšem nejen mládež dorazila na hlavní třídy přivítat své idoly. "Přišel jsem, abych viděl na vlastní oči Torrese," prozradil devětatřicetiletý Tomas Peréz, kterého doprovázela i manželka s dětmi směrem na Paseo del Prado, na jednu z hlavních tříd, kudy slavnostní karavana vedla.

Po cestě se červená výprava dočkala i blahopřání od starosty metropole Alberta Ruize-Gallardóna. Ten označil "kluky trenéra Vicente del Bosqueho" za nejlepší hráče všech generací v historii španělského fotbalu.

Autobus vystartoval s hráči od paláce Moncloa, sídla španělské vlády, úderem 19. hodiny. Poté protínal nejznámější místa metropole. Vydal se přes náměstí Plaza de Espaňa, dále k náměstí Cibeles a křižoval bulvár Gran Vía až směrem k epicentru masivních finálových oslav v okolí řeky Manzanares. Tam už fanoušci čekali od odpoledních hodin, aby získali nejlepší místo pro večerní oslavy s týmem "La Roja".

Ulice byly přeplněné

Španělská fotbalová federace spolu s madridskou radnicí přichystala na místě program čítající řadu koncertů v podání místních interpretů, který krátil čekání na slavnostní okamžik. Toho se ale mnozí nakonec ani nedočkali. Už hodinu před příjezdem španělských hrdinů na samotné místo činu vyzývala policie fanoušky, aby k mostu u řeky Manzanares dále nepřicházeli. Hemžící se roj s vlajkami čítal podle odhadů španělské televize Telecinco, která vysílala záběry z Madridu v přímém přenosu, okolo tří set tisíc lidí.

Fanoušci, kterým se ale přece jen poštěstilo, pak okolo jedenácté večerní mohli vidět celý tým šampionů konečně na podiu a začít slavit. Atmosféra gradovala. Slzy štěstí ze strany publika střídaly výkřiky "Ať žijí šampioni, ať žije Španělsko!". Přivítání hráčů na domácí půdě bylo plné emocí a po nervy drásajícím šampionátu si teď Španělé společně užívají jeden z nejkrásnějších pocitů, a to pocit vítězství.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist