Ještě před pár týdny jsem si myslel, že jsem pan cestovatel, který všude byl, všechno ví, nic ho nemůže překvapit. Prostě takový brouk Pytlík. A co je nejlepší s takovým broukem Pytlíkem udělat, aby trochu vystřízlivěl? Dát mu dvacetikilovou tašku a posadit ho do letadla co možná nejdál. Třeba na Nový Zéland.

Před odletem je brouk Pytlík sice trochu nervózní a smutný, ale zároveň se strašně těší na samotný let. Létání totiž přece miluje, to zrychlení při startu je opravdu vzrušující. Jenomže to ještě neslyšel o nemoci zvané air sick, která člověka postihne třeba v situacích, když přistává v úplné mlze a pevninu vidí až po dosednutí na přistávací dráhu. Velmi příjemné jsou také tříhodinové turbulence nad Pacifikem, během kterých vás korejský pilot lámanou angličtinou ujišťuje, že je všechno v pohodě, ale jen tak pro jistotu vám připomene, kde je záchranná vesta.

Po přistání na Zélandu přichází chvilková euforie z dosažení vysněné země, brzy ji ale střídá poněkud horší nálada. Ve vysněné zemi je totiž o deset hodin více a o 25 stupňů méně než doma. Auta jezdí v protisměru, stromy vypadají až moc exoticky, domy jsou malinké, lidé ale velcí - vše se zdá být cizí. Svět jakoby se tady točil jiným směrem, ve kterém se životní sen mění v noční můru a z brouka Pytlíka se stává mladý kluk, který zažívá opravdu hořký home sick.

Po pár hodinách na Skypu, změně bydliště a troše spánku se ale mladý kluk konečně odváží otevřít oči a zjistí, že to tady možná až tak strašlivé nebude. Ty hory, oceán, útesy a písečné pláže okolo (vše ve walk distance) totiž nejsou úplně nejhorší. Univerzita s vlastní pětipatrovou knihovnou o velikosti Václaváku taky není k zahození. A to, že se na vás tady každý směje a snaží se pomoct se sice zdá být zpočátku dost děsivé, ale dá se na to zvyknout.

A tak si mladý kluk pomalu zvyká na chladné počasí, tisíce studentů a získává nový náhled na některé věci. Už třeba ví, že psaní dopisů po večerech mu přítelkyni určitě nenahradí, ale posílat je pak „par avion“ přes celý svět je děsná romantika.

Svět se tady sice točí jiným směrem, ale možná stačí jen naskočit z druhé strany. Tak tomu klukovi držte palce, ať trefí ty správné dveře.