Promiskuita vede k šíření pohlavních chorob – to je ale objev!

To, co je zřejmé každému rozumně uvažujícímu člověku, je snad již konečně jasné i některým papalášům z OSN. Prý čím více svůj sexuální život omezíme na menší okruh lidí, tím více se sníží nebezpečí přenosu viru HIV. Těžko lze od tohoto synkretistického nadnárodního molocha očekávat více. Dá totiž rozum, že tou nejúčinnější ochranou před pohlavními nemocemi, a nejen jimi, jsou předmanželská zdrženlivost a následná manželská věrnost. Namísto toho však všemožné agentury OSN, zpravidla z důvodu populační kontroly, po desetiletí zasypávaly Afriku a jiné chudé kouty světa tunami kondomů, zatímco počet osob nakažených AIDS spolehlivě rostl.

Kde je kořen tohoto zla? Programově moderní člověk touží po stále širším vějíři pomyslných uspokojení. Chce spát kdykoli s kýmkoli a nenést za to žádné následky. Svoboda je pro něj svobodou od zodpovědnosti. Chová se jako dobytek a přitom se dere na trůn Boží. Chce vše, jen ne kontrolu vášní mravní zákon poznávajícím a jím řídícím se rozumem.

Předpokladem zastavení tohoto sebedestrukčního procesu je předsazení povinností před práva a rozumu před vůli a žádostivost. Omezení svého sexuálního život na stav manželský. Mnohé tělesné neduhy, ty pohlavní jakbysmet, mají duchovní a mravní příčiny. A právě v těchto nemateriálních oblastech lidského života je i nezbytný počátek a předpoklad prevence i jejich úspěšné léčby. K tomu nepotřebujeme "kondomy  spojených národů", a nakonec ani OSN samotnou.