Osobnostní práva fyzické osoby

Zaměstnavatel bez vašeho výslovného souhlasu (ať již obsaženého v pracovní smlouvě, či samostatně) není oprávněn nakládat s obrazovými a zvukovými záznamy, na kterých jste zachycen. Tuto oblast (oblast tzv. „osobnostních práv fyzické osoby“) upravují zejména ustanovení občanského zákoníku (§ 11-16), přičemž klíčová jsou zejména ustanovení § 12 (který vymezuje, k čemu je nutný souhlas fyzické osoby a kdy se souhlas nevyžaduje – jde o případy tzv. „zákonných licencí“) a § 13 (který vymezuje okruh možných nároků fyzické osoby v případě porušení jejích práv garantovaných zejména ust. § 11 a 12). Obě ustanovení občanského zákoníku viz níže.

Pracovní smlouvy se oblasti ochrany osobnosti zpravidla nedotýkají (výjimkou jsou samozřejmě případy takových povolání, u kterých již z povahy věci musí být ošetřeny osobnostní práva tohoto druhu, např. oblast modelingu).

Z údajů, které v dotazu uvádíte (práce v továrně, absence jakékoliv vašeho souhlasu v pracovní smlouvě nebo jinde, použití záznamu vašeho obličeje k propagačním účelům…), považuji za pravděpodobné, že zaměstnavatel porušil vaše osobnostní práva a že jste oprávněn domáhat se nároků dle ust. § 13 občanského zákoníku. Bez znalosti konkrétních okolností případu (zejm. záznamu použitého zaměstnavatelem k propagačním účelům a zvážení, do jaké míry skutečně došlo či nedošlo k porušení Vašich osobnostních práv) není ale bohužel možné zcela jednoznačně odpovědět.

§ 12
(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

§ 13
(1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.