Život s pozorností na 30 vteřin (Life with 30 Second Attention Span)

Pro svět podnikání jsou sociální média něco jako skvělá nová hračka. Jsme ve fázi, kdy společnosti zjistily, že existují, fungují a přestávají je ignorovat. Kromě dětských nemocí, kterým se nicméně lze vyhnout - viz 5 chyb v propagaci na facebooku (http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/nejvetsi-chyby-v-propagaci-na-facebooku__s416x7146.html) již firmy oblast berou alespoň trochu vážně. Někde dokonce vznikají interní týmy, aby propojily síly facebooků a twitterů. Různé agentury o sto šest školí základní i pokročilé vědomosti, poskytují knowhow o socíálních sítích. Společnosti vytvářející monitoringy médií vytváří programy, které pomohou firmám udržet příslovečný prst na tepu této obrovské žíly informací. Je to ale bezpečné?

 Měl jsem možnost vidět experimentální monitorovací nástroj pro facebook a twitter. Abych ho vyzkoušel, jen tak jsem do klíčových slov zadal název konkurenční společnosti. Nástroj prohlíží všechna volně přístupná data na facebooku a dalších sítích, ať už jsou to příspěvky na nástěnkách, vytvořené události nebo diskusní příspěvky.   Hned první výsledek hledání mě překvapil svojí důvěrností : “Jsem tak ráda, že konečně odcházím z firmy xxx a začínám pracovat v xxx!” radovala se tu jedna konkrétní dohledaná osoba. Jeden klik a následovala obrazovka s podrobnými informacemi o té osobě. Pojďme ale o úroveň dál – tohle je jen jeden z mnoha výsledků, které prohlíží a ignoruje spousta lidí, kteří například sledují vývoj nějaké kauzy a chtějí vědět jak se o něm diskutuje na facebooku.Jde mi o systematické využití dat, například při prodejních aktivitách.

 Už se Vám někdy stalo, že s vámi někdo cizí mluví po telefonu a najednou si nějak padnete do oka, protože jste zjistili, že je ze stejného města jako vy, nebo že studoval stejnou školu? Nebo že děláte stejný sport a znáte stejný okruh lidí? Představte si software pro telemarketingové společnosti, který propojí prodejní databázi kontaktů se sociální sítí. V případě ověření a dohledání profilu by prodejce ještě před vytočením čísla věděl, že jeho příští kontakt, se kterým se nikdy v životě neviděl má rád golf, je náruživý čtenář (znal by i jeho oblíbené knihy) a jeho status na facebooku by ukazoval video z návratu z jeho dovolené na Bali. Najednou má prodejce mnohem vyšší šanci s tímhle kontaktem najít společnou řeč. Můžeme i nadále doufat, že tato data nebudou zneužita? Direct marketing jako taková malá špionážní hra…

 Samozřejmě, že když některé agentury prodávají monitorovací nástroje pro sociální sítě tak se trochu holedbají, když říkají: „Budete vědět, kdykoliv se některý za tří milionů českých uživatelů facebooku zmíní o vaší značce.“ To ale není tak úplně pravda – nastavení soukromí umožňuje uživatelům z tohoto legálního těžení informací odstoupit a nebýt monitorován. Zbývá jen otázka – jaké procento lidí má „stažený závěs“ a nelze je monitorovat? Jak velkou porci sociálních sítí tedy vlastně vznikající monitoringy reprezentují?

 Jaká je tedy odvrácená strana mince pro business? S komunitními sítěmi opatrně, nabádají komunikační manažeři: „pokud existuje místo, kde drobná chyba v komunikaci může odstartovat rychlou krizi, tak jsou to sociální sítě!“ To je pravda, ale podle mě zapomínají dodat:“ krize většinou začne bez ohledu na to, jestli sociální sítě ignorujeme, nebo už v nich působíme“. A pokud tam nejsme, když je komunikační krize ve svém počátku, tak to je potom pozdě rychle zakládat nové profily a hekticky do nich shánět příznivce. Je pravda, že existující profil se může stát terčem útoku, je pak jen otázkou schopnosti rozumně reagovat a mít dobře připravené mechanismy obrany, což nebyl úplně případ Nestlé a nekompromisní antikampaně Greenpeace (http://www.lupa.cz/clanky/nestle-greenpeace-a-krizove-pr-na-facebooku/)

Nakonec ještě krátce od profesionální sféry ke vzdělávání – jak asi sociální média ovlivní oblast vyučování a učení se? Stanou se užitečnou platformou pro výzkumy, organizátorem studijních skupin pro školní projekty? Nebo je spíše třeba se bát vyrušování, které přináší studentům používajícím laptop možnost přepnut na facebook a chatovat s přáteli? Role učitele se rozhodně mění – k dispozici máme publikum jehož pozornostní cyklus je 30 vteřin – doba průměrného trvání krátkého zábavného videa či reklamy.To mění klasické vyučování v doporučování klíčových slov k vyhledání a předvádění zajímavých odkazů. Rozhodně to bude pravděpodobnější, než poslat studenty přečíst 500 stránek v nějaké knize. Význam a drobné lekce na konkrétní témata se budou předávat pomocí videí na YouTube, školní týmy se budou navzájem motivovat ke studiu ve sdílených hrách, kde každý krok, úkol, prezentace bude znamenat získávání bodů ve hře zvané vzdělávání. Utopie, nebo otázka času?

Abych to shrnul, tak se sám těším, že tahle (r)evoluce sociálních médií přinese spoustu novinek. Tištěná média, televize i rádio všichni vytrvale ztrácejí své publikum, není však zatím jisté, kam přesně tito odpadlíci míří. Zrovna tak nikdo přesně neví, jak sociální média ovlivní podnikání, vzdělávání, nebo zábavní průmysl. Ale je to dobrý moment se na chvíli zastavit a říct si – chceme to takhle? Jaký to má širší dopad? Je to trochu jako když jeskyní pračlověk poprvé přinese dovnitř hořící větev zapálenou od blesku. Ano, zjistí, že hřeje, ale brzy taky zjistí, že se může i spálit.

Martin Pavlíček

UNYP CommTank

Life with 30 Second Attention Span

Social media - are they a fad? Title to the famous video shown at almost every facebook event (http://www.youtube.com/watch?v=lFZ0z5Fm-Ng). Yes, we’ve all seen that. 800 mil users for Facebook and hundreds of millions in other social networks –check. Online and offline media convergence - an old story! So where is this society of community webs, online games and people taking videos of pictures while writing a tweet going? Let me point out a few implications of community web development in professional, ethical and educational contexts.

For the business world social media are like a great new toy. We are in a stage where companies have found out that community networks exist and that they can enter them. Apart from the childhood mistakes http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/nejvetsi-chyby-v-propagaci-na-facebooku__s416x7146.html things are starting to get serious around social media. Teams inside communication departments are being built to harness the power of the “Fbook and Twitter”. Agencies provide training on social media knowhow. Serious monitoring companies are developing software to help companies put the proverbial finger on the pulse of this huge vain of moving data. This is where the plot thickens.

I have seen experimental monitoring tools for facebook. To try it out I entered the name of our main competitor. The tool looks through all data on facebook - be it on walls, in events or plainly within status updates. The first entry surprised me: “I am so glad, I am finally going away from company XXX to do a new job at XXX,” exclaimed some person. You could easily trace the person and all its data. But let’s take it a little further: facebook is not just a surprise for a few insiders who in their monitoring efforts stumble upon indiscreet people. It is a potential goldmine of personal data for people working in sales.

Ever had a salesman on the phone who would strike your cord by let’s say being from the same town or school as you? Or by playing the same sport or knowing same people as you? Word is out that sales software that helps organize clients’ databases and keep track of calls is seeking a sophisticated plug in for social media. Imagine a program that would search all social media and come up with a profile on a contact you are about to call. It would tell you that this particular person you have never seen before likes to play golf, he is a big reader (you know which books are his favorite ones) and his status says that he has just come back from a vacation to Bali. Suddenly you have quite a higher chance to hit the right tunes with this guy. Can you still trust the right use of this data? Isn’t direct marketing going to turn into a little unpleasant spying game?

Of course again the agencies that are pitching their monitoring of social media are too bold in saying: ”We will let you know when any of the 2.5 million users of Facebook make a remark about your product.” Of course not all users are as open - through their privacy setting they prevent any “legal” data mining. What remains is a question - what is the percentage of the open and private user profiles?

 What is the downside for the companies? Just like some people go crazy about social media and like all their openness there is a number of people that see red when they here a remark about Twitter, YouTube or Facebook - be they individuals or companies.  A lot of communication managers are careful with facebook and they think they know why. They usually say: “if there is a place where a mistake in communication can start of a quick crisis that will spread like wildfire, its within social media!”. That is true, but what they forget to add is “the crisis mostly starts regardless to the fact if our company is present in a social network or not.” And not “being there” when crises start is the worse scenario. Having a number of fans that are already in your network may mean you can try to solve the crisis in front of an audience that is not automatically hostile. The fact that you have worked with them gives you an advantage. You can still mess it up if you assign an inexperienced person to your social media agenda like Nestle in their case of an anti campaign by Greenpeace http://www.marketingvox.com/greenpeace-attacks-nestle-via-facebook-some-tips-if-it-happens-to-you-046515/

Finally when we go from business to education – how will social media change the way people learn? Will social media become a great tool for research projects or a great group organizer for any school project? Or should we rather take a look at dangers of young people studying on a computer screen and looking at facebook at the same time? The experience of teachers is changing – having an audience with attention span of a few tens of seconds changes them into people who suggest links or keywords for self study rather then saying go read 500 pages of a book. Meaning and small lessons on specific small pieces of theory will be conveyed over YouTube videos, teams at school will compete for points in a shared online game called education.

To sum up its possible to say that social media (r)evolution is bringing some exciting times. With print and tv media viewership sinking nobody really knows where will all these people end up. Nobody knows exactly how social media will influence educational systems and entertainment industry. But it’s a good time to pause and think – do we want all this? Its like a moment for a caveman that discovers how great a tool fire is but also how badly it may hurt at the same time.

Martin Pavlíček

UNYP CommTank