Rozhovor s paní Pavlou Pražákovou ze společnosti Gebrüder Weiss. 

Paní Pražáková chtěla změnit u svého původního zaměstnavatele pracovní zařazení, aby se po návratu z mateřské mohla věnovat více rodinně. Původní pozice, na kterou by se měla po mateřské vrátit, byla příliš náročná na to, aby se současně dostatečně věnovala rodině. Věděla, že možná neuspěje, ale zkusila to. Neuspěla. A tak se rozhodla, že ze společnosti odejde a zkusí hledat místo jinde.

Věděla, co chce, a za svým rozhodnutím si stála. Navíc měla zkušenosti z Holandska, kde úpravu pracovní doby z rodinných důvodů poznala jako standard.

Avšak my nejsme Holandsko a standardy máme zatím jiné. Někteří zaměstnavatelé ji bez zamyšlení odmítli, jiní se alespoň zamysleli, a pak jí odmítli také.

Nakonec navšítvila společnost Gebrüder Weiss a ucházela se o pozici, která jako zkrácený úvazek inzerovaná nebyla. I v tomto případě si paní Pražáková stála za svým a zkusila se zeptat, zda by ji vzali na poloviční úvazek. Na konkrétní pozici to nebylo možné, ale kandidátka se jim líbila, a tak začali hledat řešení. A nabídli jí pozici jinou, na které již zkrácený úvazek možný byl.

Kdyby paní Pražáková ve chvíli, kdy ji napadlo, že by ráda pracovala jinak než na plný pracovní úvazek, přemýšlela tak trochu „po česku“, možná by se nikdy neodvážila změnit práci a nepokusila by se obhájit před budoucím zaměstnavatelem i sama před sebou rozhodnutí pracovat tak, jak ona chce. Možná by se po prvním neúspěchu při hledání práce nerozhodla trvat na svém a za svým požadavkem si stát.

Tleskám odvaze paní Pražákové a smekám před přístupem personálního oddělení společnosti Gebrüder Weiss. To je to, co potřebujeme, odvážné manažery schopné nadřadit kandidáta a jeho schopnosti nad striktní požadavky ve wordu napsané specifikace pracovní pozice.  A na druhé straně  lidi, kteří při hledání práce chtějí zkusit „pracovat jinak“.

Paní Pražáková, kdy jste se rozhodla, že chcete pracovat na jiný než klasický úvazek?

V předchozím zaměstnání mi končila mateřská dovolená. Nechtěla jsem se vrátit na původní místo, protože bylo náročné, a už tehdy jsem začala přemýšlet o zkráceném úvazku. Firma mi ale bohužel nevyšla vstříc a nabidla mi nepřijatelné podmínky, tak jsem se rozhodla odejít a najít si nové místo.

Byla jsem s manželem v Holandsku, mnoho lidí tam má upravené úvazky. Naši znamí měli dítě a oba dva měli 4denní pracovní týden. Takže z jednoho týdne bylo mimčo pouze 3 dny v jesličkách. Holandsko mne v mém rozhodnutí hodně inspirovalo, přemýšlela jsem, jak to zařídit, abych pracovala tak, jak já chci, a mohla se rodině věnovat.

Jak dlouho jste hledala, než jste si našla současnou pozici?

Moc dlouho ne. Pár zaměstnavatelů mne rezolutně odmítlo. V případě Gebrüder Weiss jsem se přihlásila na inzerát, který na par-time koncipovaný nebyl, ale při pohovoru mi nabídli jinou pozici, která by na par-time být mohla. Libilo se mi, že se nad mým požadavkem zamysleli, i když nemuseli. 

A homeoffice jste měli dohodnutý hned od začátku?

Neměli. Zhoršilo se mi zdraví a myslela jsem si, že skončím, protože nevydržím sedět na kancelářské židli celý týden. Avšak moje nadřízená hledala nějaké řešení, abych skončit nemusela, a nabídla mi jeden den homeoffice.

Narazila jste při zavádění svého úvazku na nějaké komplikace?

Ani ne. Pouze u zavádění homeofficu jsme museli dostat povolení z Rakouska, zřídit připojení do firmy z domova. Ale díky tomu, že za mým rozhodnutím stála moje nadřízená, se nakonec vše rychle dojednalo. Je hodně důležité, aby o takovém rozhodnutí byl přesvědčen jak zaměstnanec, tak manažer, pod kterým zaměstnanec s alternativním úvazkem pracuje. Lépe se pak s takovou úpravou smíří i kolegové.

Je něco, co byste doporučila firmám, které nad úpravou úvazků váhají?

Na prvním místě je chtít. Naslouchat potřebám zaměstnanců a více se nad nimi zamýšlet. Například práce z domova může být pro firmu úspornější a já osobně se doma více na práci soustředím. Lidé, kteří mají vybalancovaný osobní a pracovní život, pracují s větším nasazením, protože si toho vybalancování váží, váží si toho, že pracují ve firmě, která jim vychází vstříc.

Firmy samotné mají vinu na tom, že lidé jsou přepracovaní a nejsou ochotní vybalancovat praci a volný čas. Zahraniční centrály tlačí na výsledky, úspory a ten tlak na zaměstnance v Čechách je obrovský. Možná právě různými úpravami úvazků umožní svým zaměstnancům lépe se s tím tlakem vyrovnávat.

Jak vnímáte svého zaměstnavatele, firmu Gebrüder Weiss?

Pokud bych se nyní rozhodla, že chci pracovat na plný úvazek, nebo že bych ráda dělala jinou práci, tak rozhodně nejprve půjdu na personální oddělení Gebrüderu a proberu to s nimi. Nenapadlo by mne rovnou hledat jinou práci jinde. V případě, že by to nevyšlo, tak rozhodně nebudu kontaktovat firmy, které jsem oslovovala, když jsem chtěla zkrácený úvazek, a ony mi rovnou zavřely dvěře před nosem.

Gebrüder Weiss se mi jeví jako vnímavá společnost, která si umí udržet a dlouhodobě motivovat své lidi a k tomu rozhodně patří i přemýšlení nad individuálními potřebami. Velmi si jich vážím za to, jak mi vyšli vstříct.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist