Vertigo

Přísahám, že v hlavě mám takový vír myšlenek, že si neodpočinu ani v noci. Sepsání deníčku tentokrát vítám jako možnost na chvíli se uklidnit a soustředit na krátkou rekapitulaci zásadních událostí uplynulého měsíce.

Tak především s kolegy ze správní rady hledáme ředitele/ředitelku pro Maturus. Když řeknu, že cítím velkou zodpovědnost, ani zdaleka nevyjádřím, jaká tíha to je. Vybrat člověka, který bude mít vizi. Jehož „krevní skupina“ bude stejná jako naše. Kterému budu mít chuť (a odvahu?) projekt v lednu předat. Se kterým budeme schopni založit vztahy na vzájemné důvěře. Který nám bude sympatický a my jemu. Mohutná odezva na inzerát byla lichotivá, dává nám určitou představu, jak dalece projekt veřejnost oslovuje. Jsme ve 3. kole výběrového řízení a napětí stoupá. Já si navíc uvědomuji, že zanedlouho budu stát na straně uchazečů. Otázku „tak co budeš dělat od ledna?“ slýchám stále častěji. Upřímně odpovídám, že jsem na tom stejně, jako loni touhle dobou – to znamená, že nemám tušení. :) Možná je to naivní, ale věřím, že se zase včas „něco stane“.

Nadace oslavila 20. výročí založení. Akce to byla spíše komorní, ale o to si byli ti, kteří přišli zavzpomínat a pogratulovat, bližší. Společnosti Accor i touto cestou MOC děkuji za pomoc při zajištění cateringu. Všem chutnalo. :) Navíc bylo fajn, jak přirozeně a nenásilně Accor zapojili personál tréninkové Takavárny, kde se oslava konala, mezi „profíky“. Správná integrace!

To nejlepší nakonec – včera jsem KONEČNĚ odnesla k notáři veškeré dokumenty potřebné pro podání žádosti o vznik o. p. s. Složka příloh měla na výšku asi 1,5 cm… Modlím se, aby obsahovala vše, co rejstříkový soud žádá, v podobě, jakou žádá. Už opravdu potřebujeme vzniknout.  Prosím, držte palce!