Statistické argumenty, že nyní zaznamenáváme trojnásobek povodní oproti období kolem roku 1980 nebo že první polovina roku 2010 byla nejteplejší od roku 1880  jsou velmi výmluvné. Jde o stať expertního týmu zajišťoven, kterému jde o opravdu velké peníze. 

Munich Re a Swiss Re zároveň doporučují běžným pojišťovnám, aby novým rizikům přizpůsobily (rozuměj zvýšily) pojistky. To mě velmi vyděsilo, protože už dnes jsou pojistky významnou částí našeho rodinného rozpočtu. Hned jsem se ale zase zklidnil, protože dále se mluví o cíleném zvyšování pojistek pouze u klientů, kteří rizika ignorují a žijí takzvaně „jako by se nechumelilo“. Naopak klientům, kteří podnikají preventivní opatření a žijí „pro planetu příznivějším stylem“ toto nehrozí.

A začínám se v duchu usmívat, protože ono se přece dá:

 

 

  • Bydlet v úspornějších nemovitostech, aby se netopilo Pánubohu do oken (postavili jsme si s rodinou energeticky pasivní dům a za energie tak vydáme zlomek běžného inkasa);
  • Kupovat lokální potraviny, tak aby se nedovážely zdaleka (snažíme se nakupovat u místních zemědělců a upřednostňovat domácí výrobce třeba i nábytku, pokud to jen jde);
  • Preferovat takové zaměstnavatele, kteří se vůči životnímu prostředí snaží chovat ohleduplně, aby nezkrachovali kvůli pojistkám (pracuji naštěstí pro jednoho z nejzelenějších v ČR);
  • A dělat řadu dalších menších či větších kroků…

 

Není to příliš složité, stačí jen trochu chtít a zároveň se chovat ekonomicky, ať už v osobním nebo firemním životě, protože kdo by chtěl platit vyšší pojistky kvůli nějakému globálnímu oteplování.