V dotazu uvádíte ne zcela přesné skutečnosti týkající se možnosti ukončit pracovní poměr v případě nevyplacení mzdy, nejprve tedy několik slov k této skutečnosti.
Zákoník práce neumožňuje zaměstnanci (v případě nevyplacení mzdy) okamžitě ukončit pracovní poměr v případě, že „mzda není vyplacena do konce následujícího kalendářního měsíce“, jak v dotazu uvádíte, ale v případě, že mzda není vyplacena ani v dodatečné lhůtě 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (§ 56 písm. b). Konec následujícího kalendářního měsíce svoji relevanci má – jde o nejzazší datum splatnosti mzdy (§ 141 odst. 1). Tzn. pokud by vaše mzda za září byla splatná k poslednímu říjnu, okamžitě ukončit pracovní poměr můžete nejdříve dne 16. listopadu, nikoliv již uplynutím října.
Pokud jde o samotný dotaz (zda můžete „odejít“ v prosinci kvůli tomu, že vám byla vyplacena mzda za září až v listopadu), potom s ohledem na výše uvedené informace není zřejmé, zda vám právo okamžitě ukončit pracovní poměr vůbec vzniklo (viz příklad uvedený výše). Dotaz nicméně v obecné rovině směřuje na to, v jaké lhůtě můžete uplatnit své právo na okamžité ukončení pracovního poměru poté, co vám takové právo vznikne. Na tuto otázku odpovídá ust. § 59 zákoníku práce, dle kterého „zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl“. V dotazu bohužel neuvádíte, ke kterému dni je vaše mzda splatná. Budu-li vycházet z předpokladu, že vaše mzda je splatná např. k 15. dni následujícího kalendářního měsíce, potom mzda za září byla splatná 15. října. Dne 16. října by se váš zaměstnavatel dostal do prodlení s její výplatou, přičemž 15 dnů by uplynulo dne 30. října. Vaše právo na okamžité zrušení pracovního poměru by v takovém případě vzniklo dnem 31. října, přičemž od tohoto data by běžela dvouměsíční lhůta dle § 59 zákoníku práce, ve které můžete tento důvod uplatnit, tzn. skončila by k poslednímu prosinci.
Pro úplnost dodávám, že existují i názory, dle kterých se zaměstnavatel (bez ohledu na datum splatnosti mzdy uvedené ve smlouvě) dostane do prodlení až uplynutím celého následujícího kalendářního měsíce (viz § 141 odst. 1). S těmito názory se neztotožňuji, protože v podstatě negují smluvní ujednání stran o splatnosti mzdy. Záleží nicméně, jak je splatnost mzdy ve smlouvě upravena – bez znalosti vaší pracovní smlouvy tedy bližší informaci poskytnout nedokážu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist