Pracovní úrazy, jejich evidence, hlášení podle nové úpravy

Vzhledem k tomu, že tento právní předpis byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v červnu 2010 (Sbírka zákonů č. 67/2010, ze dne 18. 6. 2010) dá se předpokládat, že ti, kterých se nová úprava dotýká, se s jeho zněním již seznámili. Přesto je vhodné upozornit na některá podstatná ustanovení tohoto nařízení.

Nové nařízení vlády je vydáno nejen k provedení příslušných ustanovení zákoníku práce, ale taky k provedení zákona číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a při poskytování služeb či činností mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

PŘEDMĚT ÚPRAVY A VZTAH K PŘEDPISŮM EU

Jak zmiňuje nařízení vlády (§ 1), zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, kdy jde o Směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. 6. 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále navazuje přímo na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338 / 2008 ze dne 16. 12. 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nařízení vlády upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se pracovní úraz ohlašuje a zasílá záznam. Nařízení vlády obsahuje i dvě přílohy, vzor záznamu o úrazu a vzor záznamu o úrazu - hlášení změn.

EVIDENCE V KNIZE ÚRAZŮ

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo tato nepřesáhla 3 kalendářní dny (§ 105 odst. 2. zák. práce). Zaměstnavatel tak musí vést evidenci i těch úrazů, které při jejich vzniku vypadají jako krátkodobé nebo takové, které si nevyžádají pracovní neschopnost.

Podle nové úpravy je evidence úrazu vedená v knize úrazů a to buď elektronicky nebo v listinné podobě s tím, že musí obsahovat údaje:

> jméno a příjmení postiženého zaměstnance;

> datum a hodina úrazu;

> místo, kde k úrazu došlo;

> činnost, při níž k úrazu došlo;

> počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu;

> celkový počet zraněných osob;

> druh zranění a zraněná část těla;

> druh úrazu (smrtelný úraz nebo ostatní úrazy);

> zdroj a příčiny úrazu;

> jména svědků úrazu;

> jméno a pracovní zařazení osoby, která údaje zaznamenala.

Z uvedeného je zřejmé, že jde o taxativní výčet obsahu knihy úrazů; a není nutné, jak to vyžadovalo nařízení vlády č. 494/2001 Sb., zapisovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

Knihu úrazů s výše uvedenými údaji musí vést zaměstnavatel i pro ty zaměstnance, kteří k němu byli vysláni či dočasně přiděleni.

OHLÁŠENÍ ÚRAZŮ

Ohlásit pracovní úraz (včetně smrtelného) je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu orgánům a organizacím, které jsou dále vyjmenovány a to:

1. Územně příslušnému útvaru Policie ČR, pokud má zaměstnavatel za to, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin. Zaměstnavatel vychází při tomto posouzení ze zjištěných skutečností, to znamená z okolností, za jakých došlo k úrazu, může se jednat i o zavinění další osoby, apod. Pokud však jde o smrtelný pracovní úraz, tento musí být ohlášen vždy. Jde o případy, kdy úrazem dochází bezprostředně k úmrtí a dále tehdy, kdy následkem úrazu postižený zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. Nařízení vlády stanoví pro statistické účely definici smrtelného pracovního úrazu, kterým se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec zemřel.

2. Odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - tato povinnost přichází v úvahu tehdy, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace nebo pokud si zaměstnanci zvolili zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3. Příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, a to každý smrtelný úraz a tehdy, trvá-li hospitalizace zaměstnance více než 5 dnů nebo lze s ohledem na charakter zranění tuto dobu předpokládat.

4. Příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, vykonává-li tento nad činností, pracovištěm či technickým zařízením vrchní dozor podle příslušného právního předpisu.

5. Zaměstnavateli, který dočasně vyslal nebo přidělil svého zaměstnance k jinému zaměstnavateli.

6. Zdravotní pojišťovně, u které je postižený zaměstnanec pojištěn.

ZÁZNAM O ÚRAZU

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam předá postiženému zaměstnanci, pokud dojde k úmrtí, pak i jeho rodinným příslušníkům (tzv. oprávněné osoby). Dále jej za uplynulý měsíc a to do 5. dne následujícího měsíce zašle územně příslušnému útvaru Policie ČR, oblastnímu inspektorátu práce, obvodnímu báňskému úřadu (pokud je to zapotřebí), zdravotní pojišťovně zaměstnance, organizační jednotce příslušné pojišťovny zaměstnavatele (pojištění pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) a totéž platí i pro smrtelný pracovní úraz.

HLÁŠENÍ ZMĚN

Např. vláda zavádí nově záznam o úrazu - hlášení změn, kdy v příloze č. 2 je obsažen i vzor tohoto podání. Hlášení změn přichází v úvahu tehdy, je-li zaslán záznam o úrazu příslušným orgánům a poté se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně uváděných údajů. Nařízení vlády uvádí, ve kterých případech je zapotřebí vyhotovit hlášení změn, a to: když je zaměstnanec hospitalizován déle než 5 dnů, po odeslání záznamu došlo k ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, zaměstnanec na následky úrazu do 1 roku zemřel, došlo ke změně posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, případně dojde k jiným skutečnostem, které mají vliv na zpracování a obsah záznamu. Záznam o úrazu - hlášení změn se zasílá orgánům uvedeným v nařízení vlády, včetně odborové organizace či zástupci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Záznam o úrazu i záznam o úrazu - hlášení změn lze zasílat elektronicky či v listinné podobě.

ZÁVĚREM

Nařízení vlády číslo 201/2010 Sb., se vztahuje nejen na úrazy vznikající při plnění pracovněprávních povinností, ale i na osoby určené dle § 12 z.č. 309/2006 Sb., v platném znění, jako jsou osoby provozující samostatnou výdělečnou činnost, spolupracující manžel či dítě, apod. (činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy).

Jana Holubcová

advokátka