Nebude těžké to uhodnout. Tak schválně, jak se strefíme. Samozřejmě doplňte svá přání, dle libosti. Výčet logicky očekávám adventně bezedný. :-)

Skupinu zaměstnavatelů zúžíme na ty, co aktivně využili krizové příležitosti, na ty, co nelenili, investovali a na trhu posílili.

Záměrně opomeneme přání typu dostatek zakázek, nových produktů a zákazníků, růst tržeb a zisků. To předpokládejme, že umí ovlivnit sami (ti šťastnější) zaměstnavatelé. Zkusme hádat z kategorie přání, která individuálně ovlivnit nelze.

Desatero přání zaměstnavatele:

 I.         Zvyšme úroveň připravenosti uchazečů o práci z řad absolventů

Zaměstnavatelé nemohou suplovat roli vzdělávacího systému. Současná úroveň absolventů obecně je parodií a nedůstojným představením. Trapná kauza státních maturit je jen vrcholkem ledovce katastrofální úrovně školství. Trend „všichni budeme mít maturitu nebo nějakou vyšší odb(p)ornou školu" je módním výstřelkem se zárukou nezaměstnatelnosti.

II.         Investujme více soukromého kapitálu do systému školství

Univerzity z jakých zemí jsou nejvíce zastoupeny v žebříčku nejlepších škol světa? V jakých zemích mají univerzity nejlepší zvuk? Jaké země působí jako magnet přitahující lektorskou a vědeckou komunitu? V jakých zemích je nejlépe propojena praxe s teorií? Odpověď na tyto otázky je jednoduchá. Soudruzi a soudružky z NDR a Polské lidově demokratické republiky to určitě nejsou. Jsou to samozřejmě zejména soudruzi a soudružky ze Spojených Států Amerických a z Velké a ještě větší Británie.

III.           Narovnejme zákoník práce, učiňme pracovní trh pružnějším

Tak to je téma na knihu. Myslím, že aktuálně platná zákonná úprava zákoníku práce je aspirantem na cenu - „Nelidský počin degenerující rovnostářské společnosti". Ale k věci. Dosáhněme větší pružnosti na trhu práce: více rovnoprávnosti do vztahů zaměstnavatele a zaměstnance, nižší a časově odstupňované odstupné, prodloužení dohod o provedení práce, rozšíření dob určitých...                 

Inspirujme se Hongkongem (neregistruji tam velké problémy s životní úrovní či s vyšší nezaměstnaností, neřku-li problémy se zaměstnaneckými nepokoji).

IV.           Odvážné přání mít konstruktivní odbory - „to není vtip o Chucku Norrisovi - ostřejší než odbory"

Nebuďme naivní - vztah zaměstnavatelů a odborů není a s velkou pravděpodobností ani v budoucnu nebude pozitivní symbiózou. Logika věci to nedovoluje. Zaměstnavatel platí zaměstnance/odboráře, a ten činí kroky zaštítěné jménem zaměstnanců, v rozporu s přáním zaměstnavatele. Ono to vypadá, jako kdyby všichni zaměstnavatelé byli krutými vykořisťovateli. Celé je to úsměvné, až komické. Důvod vzniku odborů má své historické opodstatnění. Ale v dnešním „sociálně socialistickém" prostředí střední a západní Evropy je kontext zcela odlišný. Rozum do hrsti a nepodlamujme již tak chatrné zdraví našich hospodářství.

V.         Snižme jedno z nejvyšších skrytých zdanění práce na světě

Ano, společně s našimi bratry Slováky dosahujeme nejvyššího skrytého zdanění práce.

CZ - 25 % + 9 % pojištění odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance samostatně/skrytě.

SK - 25,2 % + 10 % pojištění odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance samostatně/skrytě.

A aby toho nebylo málo, tak jsme ještě přidali raritu pro fajnšmekry - „superhrubou mzdu", která je nelogická a deformuje daňovou sazbu.Těším se na zrušení tohoto nesystémového příspěvku.

VI.           Snižme administrativní zátěž zaměstnavatelů

Je skoro neuvěřitelné, jak dlouhý výčet administrativních povinností se váže na zaměstnavatele. Je to samozřejmě nákladné a neefektivní.

VII.         Zvyšme soukromé investice do vědy a výzkumu

Informační společnost, nové technologie, vývojová centra a investice technologických firem by Česku rozhodně slušely. Myslím, že to nebude dlouho trvat a většina současných „montoven" se přesune dál na východ a nám zbudou oči pro pláč a perspektiva východní periferie. Je to jen na nás...

VIII.         Uskutečněme zásadní reformu důchodového systému a systému zdravotnictví

Bez ní to dále nepůjde. Ale i s ní mohou přijít velmi nepříjemná překvapení, jako v Maďarsku a v blízkém horizontu možná i na Slovensku. Udělejme to jinak, pravděpodobně méně odvážně. Vyveďme z rozpočtu na individuální důchodové účty procento nižší než naši sousedé...

IX.           Udělejme si radost a přestaňme neustále přilepovat nová znění zákonů

K tomu není co dodat, to je sadomasochistická specialita našich zákonodárců, neustále něco měnit, vylepšovat resp. zhoršovat formou nepřehledných „přílepků". Děkuji předem, že tak činit nebudete.

X.         „Milujme se a množme se"

Demografická situace je z hlediska současných absolventů nepříznivá. Už i ve sportovních výsledcích je to patrné. Zlatá generace posbírala, co mohla. Dnes se chodí na většinu středních škol bez přijímacích zkoušek a na kvalitě uchazečského materiálu je to sakra vidět. Generace silných ročníků, Husákovy děti a dále jejich děti jsou tím správným příkladem. Jenom toho Husáka nám nevracet, prosím ...

 

Závěrem jedno aktuální přání navíc:

Navrácení přiměřené stability finanční trhů

Taky znáte tu hru se špatným koncem? Letadlo se jí říká. To aktuální vzlétlo za velkého povyku z Atén, první trochu odkládané mezipřistání je v Irsku. Dále příprava letenek na jih, v létě tam bývá velmi hezky. Ale jak to tak vypadá, poletíme do Portugalska dříve. A jestliže nebude příliš příznivé počasí, asi zůstaneme chvíli na Pyrenejském poloostrově a podíváme se i do Španělska. A když to opravdu bude stát za to, sfoukneme i Itálii. Tak tomu se říká finanční romantika pro odvážné a nepoučitelné!

Hra, kdy velmi zadlužené země zachraňují ještě zadluženější, nemůže v krátkodobém horizontu, a to s velmi vysokou pravděpodobností, skončit jinak než velkým třeskem. Realitou je, že současná podoba eurozóny je již neudržitelná. Ať se to eurooptimistům, či euroskeptikům líbí nebo ne, eurozóna bude žít již jen tak dlouho, jak dlouho to bude výhodné/udržitelné pro Německo.

Přeji krásné Vánoce všem bez rozdílu.