Dříve to byli "pankáči", "metaláci" nebo "hopeři", dnes se do mozaiky forem sebevyjádření mladých a jejich identity s plnou silou vložila kultura emo. Na emo se však nabaluje řada zkreslení a nepochopení. Proto výzkumníci Pražské vysoké školy psychosociálních studií (PVŠPS) s partnerskou norskou výzkumnou institucí Nova - Norwegian Social Research po celý rok studovali globální subkulturu dospívajících stoupenců emo.
Emoce na triku
Emo především znamená být emotivní. Obecně se traduje, že název emo je označením hudebního stylu emotivní hardcore, případně emočně nabitý hardcore punk.
Klíč k pochopení subkultury emo spočívá v přiznání si toho, co naše většinová společnost potlačuje a tabuizuje. Emo čerpají svou identitu právě z toho, čemu se ostatní lidé raději vyhýbají, ale co je přirozenou součástí našich životů.
Zvláště v případě emo je potřeba rozlišovat mezi vnějšími projevy subkultury a vnitřním přesvědčením stoupenců. Vnější symbolika subkultury se v tomto případě nerovná skutečným činům stoupenců emo.
Skepse, smrt a nadsázka
Radost a optimismus většinové společnosti považují emo za povrchní, podobně jako kult zdraví a radostného bezstarostného života. Proti těmto hodnotám staví smutek a skepsi. Specifickým způsobem reflektují tabuizaci smrti a vyjadřují se v symbolice lebek, zombie kreatur, zmučených plyšových medvídků, postaviček s vydloubnutým okem, vytrženého a na dlani podávaného srdce, za ruku se držících oběšenců či milostných vzkazů psaných krví. Tuto průvodní vizualitu je ovšem nutno brát s nadsázkou. Což zároveň budí u odborníků největší obavy, protože nejmladší stoupenci emo nebo adepti tohoto stylu ve věku 10-13 let této nadsázky nejsou schopni a tam začíná být tato fascinace smrtí a smutkem nebezpečná.
Srdce na dlani, nebo na hlavě
Subkultura emo není jednolitou komunitou - existují v ní dvě krajní polohy, pozérství na jedné straně a pravé emo na druhé straně. Ve skutečnosti se každý ze subkultury emo nachází někde mezi těmito dvěma polohami, někdo je blíže pozérství, někdo blíže pravému emo. Pro pozérskou část škály jsou klíčové zejména vnější projevy jako móda, styl a image a v komunitě jde především o zábavu a pobavení. Naopak "pravé emo" staví především na prožívání a vyjadřování emocí, v komunitě jim jde zejména o podporu a sdílení pocitů a zážitků.
Černé přízraky
Pro všechny v subkultuře emo je ale společný typický styl oblékání, který odráží melancholický stav mysli. V oblékání převažuje černá barva, ačkoliv nezřídka se styl emo mísí s podobným stylem scene - zvláště u dívek - který se vyznačuje naopak kombinací pestrých barev. Typické jsou úzké tmavé džíny, trička menších velikostí, než by nositel potřeboval, styl vintage, ocvočkované pásky a náramky s kovovými hroty, plátěné nebo skate boty. Stoupenci emo se výrazně tmavě líčí kolem očí a nosí účesy s patkou. Mezi oblíbené doplňky patří retro kostěné brýle. Někteří lidé mimo subkulturu emo vnímají jejich vizualitu a prezentaci jako neslušivou, jenže to je vlastně účel emo - nabourávat představy většinové společnosti o správném vkusu v oblékání a doplňcích.
Děti internetu
Pro stoupence emo je klíčovým médiem internet - jednak pro komunikaci o svých pocitech s přáteli, jednak jako zdroj informací o celé subkultuře emo. Spoléhají na něj a informace čerpají z mnohých webových stránek věnovaných emo hudbě, účesům, oblečení, líčení a dalším tipům v emo prezentaci. Jako většina mladých lidí hojně využívá sociální sítě, na kterých umísťují profilové fotografie často specifického vzhledu - fotografují se ze zvláštních úhlů, zpravidla z nadhledu a ze strany.
Vztah ke značkám
Stoupenci emo mají vlastní značky, které se blíže extrému "pravého ema" snaží držet nízkoprofilového undergroundu. V mainstreamové komunitě emo jsou však nejtypičtějšími značkami Converse, Vans nebo DC. Inspirací pro volbu značek jsou vzory jako oblíbení hudební interpreti, modelky a modelové, kteří prezentují módu mezi emo ceněných značek.
Bisexuál z přesvědčení
Zajímavým tématem je v rámci subkultury emo proklamovaná bisexualita. V období dospívání se utvářejí vzory maskulinního a feminního chování a právě prostředí subkultury emo sexuální orientaci neřeší jako problém a vyznačuje se v tomto ohledu absolutní tolerancí.
Mediální emo
O této subkultuře dospívajících se mezi lidmi i v médiích etabloval značně zkreslený obraz, který není v souladu se zjištěními tohoto globálního výzkumu. Stoupenci emo jsou vnímáni jako zoufalci, zbabělci, kteří se nedokáží poprat se životem, jako měkkoty, které se hned rozpláčou. "Jejich vrstevníci z ostatních vyhraněných subkultur, jako například hip-hopeři, punkeři nebo gothici, je neuznávají a přejí jim, aby se ,pořezali a vymřeli'," říká Radek Trnka, výzkumník z PVŠPS. Ve skutečnosti jsou to však velmi citliví, kreativní a tolerantní jedinci. "Je to snad jediná subkultura, která funguje jako svépomocná terapeutická skupina," doplnil Trnka.
Sebepoškozování
Takzvaná emo pravidla, která kolují po internetu a jejichž výňatky byly i široce medializované, vnímají představitelé subkultury emo jako podvrh a distancují se od nich. Litují, že je právě mediální obraz s těmito takzvanými pravidly ztotožnil. Chápou, že pro média byla krví a sebepoškozováním prosycená soupiska lákavým soustem, nicméně v očích ostatních lidí došlo ke stigmatizaci emo. Sebepoškozovací aktivity nesouvisející s psychickými problémy jsou inspirovány právě tímto zkresleným obrazem o subkultuře emo. "Zažitý obraz je, že ten, kdo je emo, se řeže či jinak poškozuje, pláče a je pasivní a apatický. Ve skutečnosti je sebepoškozování mezi všemi dospívajícími poměrně rozšířeným fenoménem, bez ohledu na příslušnost či nepříslušnost k subkultuře emo," poznamenává Karel Balcar, prorektor PVŠPS a dodává: "Ano, někteří z nich se poškozují, ale důvodem je, že pomocí fyzické bolesti si alespoň na chvíli uleví od bolesti duševní, kterou intenzivně prožívají. Hlavním zdrojem informace o tomto nešťastném způsobu nefunkčního řešení problémů bývá internet nebo texty písní oblíbených interpretů."
Vyrostou z toho
Respondenti výzkumu o emo si svou budoucnost představují poměrně standardně. Mezi jejich hodnotové priority patří rodinné hodnoty, přátelé a kreativní práce. Většina z nich však nepředpokládá, že ve výhledu dvaceti let budou stále vyznavači emo stylu.
Kolik jich je?
Odhady počtu stoupenců stylu emo v České republice nejsou k dispozici. Pro získání určité představy mohou posloužit data z britské společnosti, kde podle výzkumu sociální sítě pro teenagery Habbo je nejpopulárnějším vyjádřením mladistvých hip-hop (17 %), indie, tj. životní styl v návaznosti na nezávislou hudební scénu (10 %) a emo (7 %).
Co poslouchají
Oblíbené emo hudební skupiny
Alesana, Emarosa, Architects, My Chemical Romance, Fallout Boys, Panic, Jimmy Eat World, Dashboard Confessional
Stylizace emo
Sebeprezentace většinové společnosti Sebeprezentace subkultury emo
kult vitálního mládí morbidní vizualita
integrita těla, kult zdraví symbolika narušení těla
proklamovaný entuziasmus proklamované a přiznané deprese
kult úspěchu, aktivní přístup vnější postoj rezignace, apatie
tabuizace smrti "svět záhrobí" jako kategorie domova
radost, optimismus smutek, skepse
heterosexualita bisexualita
světlé, pestré barvy černá jako základ
Zdroj: studie PVŠPS - Nova
Radost a optimismus většinové společnosti považují emo za povrchní, podobně jako kult zdraví a bezstarostného života. Proti těmto hodnotám staví smutek a skepsi a specificky reflektují tabuizaci smrti.
Zdroj: Studie Děti a jejich globální domov: Subkultura emo kids jako příklad interiorizace, exteriorizace a sdílení korporátních komerčních zájmů adolescenty, Pražská vysoká škola psychosociálních studií a NOVA - Norwegian Social Research, 2010
