Zoufalý Nečas

Bylo by skvělé mít premiéra, který je skutečným pánem vlády. A také své strany, která je v té vládě největší. No nemáme ho.

Dnešní (pondělní) tiskovka premiéra Petra Nečase byla skutečně legrační. Už ten závěr. Mluvčí vlády dal prostor jen pro tři dotazy (za minulých vlád takový strach z otázek nepanoval), ale když měla padnout ta třetí, předseda vlády počkal asi tak dvě vteřiny a pak raději kvapně poděkoval a rychle zmizel. Bylo vidět, že se necítí zrovna pohodlně.

Nečas měl především říct, jestli potvrdí, nebo odmítne policistu Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta. Minulý týden byl razantně proti. Lessyho vybral ministr vnitra a předseda Věcí veřejných Radek John a véčkařům ODS ani trochu nevěří.

Nečase proto strana minulý týden vyslala, aby veřejně prohlásil, že Lessyho jmenovat nedovolí. A skutečně to řekl. Znělo to velmi razantně. Jenže, co nakonec Nečas o pár dní později udělal? S výběrem Lessyho dál nesouhlasí, jak dnes řekl, nelíbí se mu to a je proti. Co s tím udělá? Nic. Prý je to odpovědnost Johna. Velmi razantní, velmi premiérské...

Nečas působí jako ustrašená figurka. V médiích se objeví informace, že bezpečnostní agentura ABL hlavního mozku Věcí veřejných Víta Bárty před lety sledovala politiky ODS, širší vedení ODS se sejde, hodinu dvě dští síru na véčkaře a Nečas pak dostane za úkol vylézt na tiskovku a „své podřízené z vlády“ pokárat, dát jim za vyučenou a také jasně najevo, aby si na tu velkou a mocnou ODS (tak se ODS pořád vidí) nedovolovali.

Druhý den je pak vláda nebo koaliční jednání a Nečas se tam s Johnem nebo Bártou normálně baví třeba o důchodové reformě. Svojí ODS tam sebou nemá, nikdo ho k válce s véčkaři netlačí.

Nečasova slabost se projevuje i z druhé strany. Johnovi stačilo při výběru policejního prezidenta prostě jen ignorovat pokyny, přání i výhrůžky svého premiéra. Nečas se pak zmohl jen na to, že na tiskové konferenci sdělil, že to od ministra vnitra není pěkné.

Jistě, pro Nečase to musí být těžké. V čele ODS není zase tak dlouho, nemá pod kontrolou všechny neformální šéfy různých stranických skupin a má celkem oprávněný strach, že když si je znepřátelí, dopadne brzy jako Topolánek. Navíc o Nečasovi se v ODS mluví jako člověku neschopném budovat si stranické zázemí, síť loajálních přívrženců, kteří mu v kritických chvílích odporu strany zajistí dost hlasů, síly, pro nějaké rozhodnutí.

A véčkaře si zase Nečas nemůže naštvat natolik, aby mu náhodou neodešli z vlády. V prosinci se ukázalo, že k tomu nemají vůbec daleko.

Je to určitě složité, ale faktem je, že čím déle sebou nechá Nečas takhle vláčet, tím víc bude nemožné to změnit. A čím déle bude Nečas s takovou změnou otálet, tím více se politika vlády zúží na hádky a spory místo toho, aby se Nečasův kabinet věnoval třeba reformě zdravotnictví, důchodové reformě, větší transparentnosti státní správy, boji s korupcí...