Češi ho okradli o Nagano. Teď slaví Gretzky padesátiny

Poznali jste ho snadno: na hlavě helma - skořápka, ke krku vytažený rolák, dres lajdácky zastrčený do kalhot a na něm číslo 99. V NHL ho už nesmí nikdo nikdy obléknout a ti, kteří se o sport zajímají jen okrajově, vědí proč. Patří totiž výhradně nejlepšímu hokejistovi všech dob. Wayne Gretzky, jenž právě dnes slaví padesáté narozeniny, je pro hokej to samé co Diego Maradona pro fotbal, Michael Jordan pro basketbal či Michael Schumacher pro formuli 1.

Gretzky teď žije na vejminku v Los Angeles a hokej sleduje jen zpovzdálí. Může být v klidu. Ani takoví borci jako Jaromír Jágr a Mario Lemieux jeho rekordy neohrozili a i současná generace Alexandra Ovečkina a Sidneyho Crosbyho k nim má zatím hodně daleko.

Gretzkého je možné jednoduše představit pomocí statistik: dal v historii NHL nejvíc gólů (1016), nasbíral nejvíce asistencí (1963) i kanadských bodů (2857). Ve výčtu rekordních čísel by se tak dalo ještě dlouho pokračovat. Dodnes Gretzky drží 60 individuálních rekordů NHL, z nichž většina se snad ani nedá překonat. I trofejí má doma bezpočet, jen cenu pro nejužitečnějšího hráče NHL získal devětkrát.

Komplex ze střílení gólů

"Možná to zní divně, ale střílení gólů jsem se vzdal už jako kluk. Jednou jsem dal za sezonu 378 gólů a odevšad jsem slyšel, že jsem chrt, že hamouním puk jen pro sebe. To se mi vůbec nelíbilo a ze střílení gólů jsem měl komplex," vzpomínal Gretzky, na kterém už od útlého dětství ulpěla nálepka výjimečného.

Když byly malému Waynovi tři roky, udělal mu otec za barákem v ontarijském Brantfordu malé kluziště. Ve čtyřech už talentovaný capart obstojně na bruslích kličkoval mezi kužely, které mu táta připravil na led, a střílel na převrácený piknikový stůl.

Hokejové finesy se naučit musel, od narození byl tintítko, a šikovné ruce se tak staly jeho hlavní zbraní. "Hlavu měl pod rameny protihráčů. Někdy to vypadalo, jako by jim projížděl pod nohama," napsal magazín Boy's Life v roce 1982, kdy už bylo jasné, že Gretzky není obyčejný hokejista. Říkali mu The Kid a do Brantfordu proudili reportéři i diváci, aby se na ten zázrak podívali.

I Jaromír Jágr by mohl říct, co takové haló dokáže způsobit. "Žárliví rodiče ostatních hráčů byli největším Waynovým problémem," zavzpomínal Bob Hockins, jeden z prvních Gretzkého trenérů.

Gretzkého Nagano

"Měl obrovský přehled," vzpomíná útočník Jaroslav Pouzar, který Gretzkému v Edmontonu sekundoval v osmdesátých letech v období největší slávy. "Já jsem s ním vycházel velmi dobře. Byl trochu jiný než ostatní kluci v týmu. O všem se radil s otcem, byl trošku stranou. Ale jinak to byl úplně normální a rozumný kluk, žádný namyšlenec," vybavuje si Pouzar, který v dresu Oilers zažil s Gretzkým tři z jeho čtyř Stanley Cupů.

Pro Čechy Gretzky zapadá do jedné ikonické scény z olympijského triumfu v Naganu. Šokovaní Kanaďané, kteří s naším týmem prohráli v semifinále na samostatné nájezdy, se jen váhavě trousili na led, aby podali vítězům ruce. Nakonec na střídačce zůstal jen jediný s nepřítomným výrazem v obličeji... Nejlepší hokejista všech dob právě přišel o poslední šanci získat olympijské zlato.

O rok později Gretzky ukončil kariéru a pak čtyři roky neúspěšně trénoval Phoenix. Dnes hokej pozoruje jako insider bez smlouvy. "Všechno co mám, mám díky hokeji. Cítím se pořád uvnitř dění, jen bez stresu. Už se v noci nemusím obracet z boku na bok kvůli porážce," prohlásil Gretzky s tím, že nostalgií ale rozhodně netrpí. "Zpět se neohlížím. Přišel bych tak o to, co se děje právě teď."